LXX. Modlitba.

František Matouš Klácel

Sáhni nezměnná ruko najsvětější, Uzdu jenž držíš všeho, což něčím jest, Pokladův sáhniž v hlubokosť bezednou, Tvorstvo živící; Střikni jen skrovnou oceáne lásky Kapku v mé bytí, bohatého srdce Hráze bezvinné se budou přelívať V přítoku slasti. – Však mě nermoutí, kdy nedáš, po čem se Touha ohlíží prachu nadšeného, Neb po čem dychtí zmatenosť lakotná, Rozpěněná krev. Buď si v těch žílách rodu krev starého, Buď si v těch měšcích zlata blesk ryzého, Jméno těch hlasná biřicův ve troubách Slávo upevni! – Bože! dej moudrosť mi jenom, co živná Manna anjelská nebe jest samého, Dej mi, bych žížniv se napil ze pravdy Proudu živého. Dej mi zázračnou pochopiť ve srdci Lásku, vždy vroucí, ale nezplanoucí, Vysloviť přísná co velí vniternosť Zákonověstná. Článek ať první řetězův rozumských, Chvály ať poznám jako hany míru, Zvím, kde tón příčný naši nezralosti Rozplyne v souzvuk.

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

468. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mou duší stále lomcuje (Jiljí Vratislav Jahn)
  2. 180. Svatý Pavle, ty má věčná chválo, (František Sušil)
  3. HYNKOVI P. (Josef Václav Frič)
  4. Chci skalou být a pevně stát! (Jiljí Vratislav Jahn)
  5. 150. Slávy’s nabyl po hlučivém světě, (František Sušil)
  6. Od břehu. (Václav Šolc)
  7. I. Pozvání. (František Matouš Klácel)
  8. 210. V pokladech nehledej jediné štěstí, (Eduard Just)
  9. Tvá slova. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  10. 14. Připadává druhdy smutná chvíle, (František Sušil)