LXXII. Chládek.

František Matouš Klácel

Kvítko když prudkým pouvadlo parnem, Žížnivé lační rosivém po chládku, Pak si ústrojnou hlavu svou skropivši Skříseno dýchá, Pozdraví jitřní veselou se tváří Slunce zas východ, a vydá pobožně Vůně své jemnosť, a koná, co zákon Veškera káže. – Slyšte najdražší krajani Slovanští! Až i svadlým dostane nám se chládku, Schýlenou smutkem hlavu zas napřímí Sláva i hojnosť. Němci písarskou zanecháme chválu. Jen na nás hrdým okazuj si pérem, Žeť se černidlem ruka nám neblýští Systematickým. My v život platnou vkořenivše činnosť, Vlasť si omládlou ošatíme skvostně, K zlosti výchlubným tupičům Slovanstva Vám bakalářům!

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

209. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Již-li zas ten celý národ český (František Sušil)
  2. XLV. Nesmírná se v zemi České zmáhá (František Jaroslav Kamenický)
  3. None (František Matouš Klácel)
  4. Slovanskému sjezdu r. 1848. (František Chládek)
  5. XX. Každý za skutek, jejž prokážeme (František Jaroslav Kamenický)
  6. Den šestý v Oktávu. (Jakub Jan Ryba)
  7. Ctnost. (Pavel Josef Šafařík)
  8. Hromobití. (František Dobromysl Trnka)
  9. Prosba k Nebi. (Bohuslav Tablic)
  10. Na Umku, z Horáce, z knihy IV. oda 3. (Šebestián Hněvkovský)