LXXIX. Studánka.

František Matouš Klácel

Prýští se stunka pode křovím(Na) Jako slza pod obočím černovlasým(Na) A potůčkem teče hovořivým(Na) Po cích smysly lukách(Na) Jako slza teče po barevných cech(Na) Cud panny lásku skouší(Na) A to teče k spáse louky(Na) Proto se vždy jas směje(Na) Jak se směje srdce dobročin(Na) Slunce síc hvězdy(Na) dy se v ní shlída(Na) A když nebe zasmuše(Na) Slzy blahoděj vy(Na) Stunka si též zakra(Na) Své čelinko stude(Na) Jak se vypláče nebe(Na) Vyjas se též čelinko(Na) Vyjas se ko mod(Na) vaři stunky(Na) A když kráva tupoci(Na) Přežvýkavši krásu louky(Na) Přiblíží se žížni(Na) Po ji hostinský kalich(Na) Stříbrho toku da(Na) Jen tu když hovadským krokem(Na) Do prsou ji tlápne citlivých(Na) Nevrle se zaka(Na) A zabub rozhorle(Na) Brzo však se stiší hněv mladic(Na) Zas se mod ko směje(Na) Snad to řec tam Najada(Na) Nebo slávská dušinka je klid(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 1
Celkem veršů: 32
Neurčeno: 32 (100 %)