LXXXI. Sen a život.

František Matouš Klácel

Červe se Sněžka Krkonošů(Na) Červe se od padu slunce(Na) Od chodu stín juž čer(Na) Noc to ne ješ úpl(Na) Ale ne den víc věr(Na) Mezi cem a sluncem(Na) Svět se ohlíží ve rozpacích(Na) Juž mha še po dolinách(Na) Jak duch noč z hrobu vstá(Na) lou plachtou zahalen(Na) Juž po lesích pro(Na) Sova tem píš(Na) Noc se zmá sotvorná(Na) Právo bludičkám a hrobu(Na) Jen hvězdičky mlčenli(Na) Svědci jsouce a rukojmi(Na) Žeť je nebe zavždy jas(Na) Tajným hem a nechlubným(Na) Věčnou dráhu obrubujou(Na) Duch naplněn touhou svatou(Na) Ne spáti oudům zemdleným(Na) Snem on strašným krev pro(Na) Ze žil v srdce tam co na kovadle(Na) Kuje zlých obra rámce straš(Na) Prsa chroptem vysušuje(Na) Po tváři ho myšlenky(Na) V mase no stopy viděť(Na) Zdálo se mi že nebožce matce(Na) na prsa skloněn ležím(Na) Ach na prsa co kojily(Na) Bylo to jak v šírém poli na louce(Na) Přes ni tekl bez ustá(Na) Proud co nikde neměl meze(Na) snad po dlouhém hu v moři(Na) Tuť šel kolem muž sil(Na) Kr pokalen a tep(Na) Kapala mu z prs ješ(Na) Za sem měl nože břit(Na) Prsa jako ze ocelu(Na) Tváři vyrudlou a chlupem(Na) Zerzavým měl porostlou(Na) Čer oči jak dva draci(Na) Z tmavých jeskyň číhaly(Na) Hlavu holou jak umrlčí(Na) Okovanou chránil před úrazem(Na) Uši stály jako brány(Na) Ktemi se v temnosť vchá(Na) Za ním pes se plazil černovla(Na) Oči červe ve hla kroutil(Na) Zuby z tlamy vyškleboval(Na) Ocas tlus mezi nohy pletl(Na) nou zteklou jak semenem pekla(Na) Slintav jedovatil cesty(Na) Matka zbledne tím pohledem(Na) se třesa svinu se k matce tlačím(Na) V tom pes zuři se na mne spykne(Na) Za tváři chytnuv odho(Na) Z matky mo klínu milostho(Na) Chytne zubem matku milou(Na) V zteku prso ukous pra(Na) V zteku prso ukous le(Na) Ach ty prsa co kojily(Na) Přede mnou je sežral lakot(Na) Muž ten sil krva(Na) Hrůzným řechtem nůž si brousil(Na) pak křikem zaječel sem děsným(Na) Jekot vlast probudil (Na) Však uhlo půl hodiny(Na) Než sem dechu moh dopadnouť(Na) Dob vypršela hodina(Na) Nežli do hrá se všedních(Na) Stáhnula krev rozvl(Na) Dlouho řeka tak se stí v meze(Na) Po povodni mračen strhlých(Na) Vstanu z lože siho(Na) Hledám chládek v šírém poli(Na) Vyjda pod oponu noci smut(Na) V tajem chrám věč touhy(Na) V čilém srdci v bystré hla(Na) Odpověď si hledám na ozku(Na) Zdažli ne sen můj životem(Na) A snad život snem jen marným(Na) Z očí kápne odpověď mi citli(Na) Odpověď to na ozku obo(Na) Po myšlenka smutnou ruku(Na) Sestře smut jedna po dru(Na) A podiv koluce(Na) Času předou pohádko sma(Na) pak v lípovém se ji octnu(Na) Vedle je duboho(Na) Aj nad pou krás rostlou(Na) Však prostřed jenom výšky(Na) Krás se usmí hvězda(Na) Zdá se usmívati na mne(Na) Aj snad tys mohut hvězda(Na) Z kte niť se táhne v život můj(Na) Na niti dnův mých osud vi(Na) Na niti jako po paprsku(Na) Duch můj oprášen v té ži(Na) K širší přihlá se dráze(Na) Přijda k lí kde se zdála(Na) Osudův mých hvězda státi(Na) Aj tam bleskne v oči užasnu(Na) Na kořenách spí osoba(Na) Na kořenách mechem obrostlých(Na) Přijda blíže vidím přílbici(Na) Dražší než kdyby jen zla byla(Na) Smut obžel se síc o (Na) Pancéř vidím zas obnoven(Na) Šavli podle boku bujaho(Na) Však ta šavle rezem zdáse(Na) Rezem dlouhým obežrána(Na) A nezdá se ti ukona(Na) By se v lidském chávala srdci(Na) lo však osoby jest út(Na) Jak by ne z hruho sňatku(Na) Ale z nebesho světla zrostlo(Na) Hledím znovu jako hvězda ran(Na) Tváře krás zrak můj zajme(Na) Tváře osoby to ženské(Na) A to ženské co nestárne(Na) brž věč kvetouc nikdy nezrá(Na) Leží spí ale ve snu snad nemilém(Na) Ah snad okovem jest spiata(Na) Okovem co pokrok brá(Na) Ah snad řezem jest omona(Na) Řezem předsudkův mocných(Na) Aneb ve mráko ležíc(Na) Oče jara příchod(Na) Ale zima dlouho tr(Na) Nebo sní cos podobho(Na) Dech tajím v úz prsa(Na) Čím však blíže dovoleno oku(Na) Na občej skvě patřiť(Na) Tím víc oko jest mladič(Na) Uplaceno tužbou srdce(Na) le hleděť a užněj(Na) Na ty ce miž jsou žo(Na) Zahanbeny květy jara(Na) Zahanbeny lilie chodu(Na) A bodky kraje poledho(Na) Pak juž oko rozkocha(Na) Převahy těz nec(Na) Zbožmu srdci dalo(Na) V zad ustoupil rozum chlad(Na) poklekna usta bám(Na) Panny spí pode pou(Na) Pobením vroucích citův(Na) Duše okřála a zvěla(Na) Kdo pod pou spočí ve spánku(Na) Ha tu usta chtě vyřeknouti(Na) Jména pojem svatozemský(Na) Však tu chlad ruka sky že(Na) Přísným prstem mi zajíc(Na) Neprohlásiť zmrzlým slovem(Na) Obsah strašliho sně(Na) A vi rozkošného(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 1
Celkem veršů: 157
Neurčeno: 157 (100 %)