12. Ostýchavost.

Jan Petr Jordan

12. Ostýchavost.
Vždy jsem na vás, kvítka, hleděl, Jak by ve vás Bůžek seděl, A ve vás si blahé nebe tkal. Zdálo se mi, jak bych ti rozuměl, Když ty bore nábožně jsi šuměl, A větýrku, když jsi s listkem hral. Vyznat lásku jsem se však ostýchal; Neb jsem divné o vás zvuky slýchal, Mnohy veršovanou lásku lhal.