44. Nedrob.

Jan Petr Jordan

Zvuk o sobě ucho tvé unaví, Souzvuk ale věčné dobro slaví, Rozmanité dobro pravý svět. V ratolestky jádro se rozkládá, V údy živé vejce se rozpřádá, V barvy ozdobné v poupátku květ. Tak kdy o člověku brachu soudíš, Věř, že po nepravých cestách bloudíš, Chcešli zrak po drobkách opřen mět.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

356. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Advent. (Vilém Ambrož)
  2. 2. Pěj jen dále, pěj jen moje duše, (František Sušil)
  3. Po bitvě. (Matěj Pěvoslav Havelka)
  4. Velkonoc. (František Sušil)
  5. Jaký jest to zvukot milopadký? (František Sušil)
  6. LIDSTVA MYŠLÉNKY. (Václav Jaromír Picek)
  7. 32. Zvonění. (František Sušil)
  8. 118. Slyšíš-li ty úkořivé zvuky, (František Sušil)
  9. 150. Slávy’s nabyl po hlučivém světě, (František Sušil)
  10. 8. Sestře. (Josef Uhlíř)