44. Nedrob.

Jan Petr Jordan

44. Nedrob.
Zvuk o sobě ucho tvé unaví, Souzvuk ale věčné dobro slaví, Rozmanité dobro pravý svět. V ratolestky jádro se rozkládá, V údy živé vejce se rozpřádá, V barvy ozdobné v poupátku květ. Tak kdy o člověku brachu soudíš, Věř, že po nepravých cestách bloudíš, Chcešli zrak po drobkách opřen mět.