78. Pavučina.

Jan Petr Jordan

78. Pavučina.
Z kratochvíle slon se houpal V pavučině hebounké, V které pavouk mušku skoupal, By z ní vyssál mízy slaďounké. Muška se nad slonem rozhorlila Řkouc: To býti má křesťanská láska? Byť i slečna ducha vypustila, To se nic netýká břichopáska? Bys mně vysvobodil, čest ti káže, Já vím, z vděčnosti co učíním, Ruku ti podám, ať kněz nás sváže, Pak tě zavždy v strastech zastíním. Slon praví: Čest pavoučímu právu! Pro mě nesmí pavouk ujmu mít; Budem obá míti věčnou slávu, Chceli mě za tebe, muško, vzít. 41