139. Stín.

Jan Petr Jordan

139. Stín.
Straší, straší, pouští na lid hrůzu, Ale ne na všechny, jen na lůzu, Moudrý ví, že to vyzáblý stín. Tento stín měl arci jednou tělo, Tenkrát však to jináč v světě chvělo, Jinaká též voda hnala mlýn; Tato voda již do dějstva vsáká, Náš čas snesl, již si volně kdáká; Duch nový si sedl lidstvu v klín. 74