211. Konec.

Jan Petr Jordan

Aj co vědě všelijak přezdíváš, Touhu její bezbožnou nazýváš, Že si nikdy, nikde pokoje nedá. Jiným zdá se, náboženství svaté Že ve vědě nejvroucněj rozžaté, An vždy stopy Boží jen hledá. Ptáš se, kdy chce býti přec hotová? Až vystíhne moc Božího slova, Až celý se v duchu svět vměstná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

163. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 53. Jak to všechno vědci oni vědí, (František Sušil)
  2. 145. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  3. LXXI. Ty-li tajnost tu odkryl bys, (František Ladislav Čelakovský)
  4. Jen se nepřeceňuj. (Beneš Metod Kulda)
  5. 248. Hledání. (Jan Petr Jordan)
  6. 224. Tajná dušička. (Jan Petr Jordan)
  7. 221. Klam. (Jan Petr Jordan)
  8. XVII. Slouť mučedníkem pro víru, (Josef Jiří Polabský)
  9. Neměj každého hned za kacíře, (František Sušil)
  10. Za dnův našich každý v nemotoru (František Sušil)