272. Bývá tak.

Jan Petr Jordan

272. Bývá tak.
Rybecál šel recensenty zlobit, Chtěl tvrz jejich neomylu dobyt, Ale pak u sebe takto prál: Řekl bych jim tak, jinák, na darmo, Každý nese z ních přetěžké jarmo, Stojí jako sloup a nejde dál. Tlachá, tlachá, o čem, to nepoví, Místo kvití hmatá jen do křoví, V hubě vítr slova mu zavál.

Kniha Jahůdky ze slovanských lesů (1845)
Autor František Matouš Klácel