282. Kolébka.

Jan Petr Jordan

282. Kolébka.
Lípo, lípo, co pohnutá šumíš, Zda-li v pravdě sobě si rozumíš, Neb rozmárný tebou hýbá dech? Rozmárný dech více mnou nehýbá, Anjel strážce na větvech kolíbá,kolíbá Jaré děcko, čase zlý, je nech!