XX.
Osvěta cnosti.
– Svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré a slaví Otce vašehovašeho, jenž jest v nebesých.
Mat. V., 16.
Záře předchazí vždy paprsky přímé,
Jest očím bolné znenadála světlo;
Bratři nás mladším krajanům povolně
Osvětu šiřme.
Sýmě na tvrdé se neujme skále,
Zbujněný koukol zrnu růsti brání,
Chtíce rozsvítiť pochodeň rozumnou,
Vůli napravme.
Dříve srdečnou okopejme půdu,
Spíš planou sobství vykořeňme túžbu,
Hleďme mládencům a měkým panenkám
Srdce ušlechtiť.
37
Učme smrtelnosť sobě lehkovážiť,
Nezrušiť božnou duše rovnováhu,
Ať si ukrutná na tě bída číhá,
Neb kyne rozkoš.
Takto dřív prúžnou potuživše vůli,
ČiňmeČiňme, ať bludná ošeří se temnosť,
Jenž planouc jasným plamenem nevinným
Škodně nepálí.
38