XXXI. Pevnosť křesťanská.

František Matouš Klácel

XXXI.
Pevnosť křesťanská.

Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost: neb jejich jest království nebeské.

Mat. V., 11.

Kdož pevně věří nezkaleným citem, Věčný že duch jest, ač tělo rozplyne, Nedá se ustrašiť záhubnou Rozhněvaneho tyranna hrozbou. V temně žalářů jasno jiných světů Svítí mu, křísíc nadčasovým blahem; Od provazu katův volá ho Roztaženou Serafín ve náruč. Tuť měl mučedník víru za podporu, Jan náš zavražděn k ozdobě Čechii – Ve slávě on se skví nebeské, Hrdina osmělený za Krysta. Nám příkladem svým dav zmužilou radu, Mé Můze kázal takto vysvětliti: Bolesť a hanba, smrť, neodstraš Zastati pravdu a cnosť nebeskou. 55

Kniha Lyrické básně (1836)
Autor František Matouš Klácel