XXXV. Před nepřítelem.

František Matouš Klácel

XXXV.
Před nepřítelem.
Národe um a sílu sbírej, Skutkorodá doba juž se blíží, Záři vidíme, slunce vychází, Ach! má barvu krevnou. Juž tluče srdce hřmotně v prsa, Schopme se, schopme se, strach zapuďme, Tam kde je právo, tam také Bůh jest, Padněm, modlemež se. Bože milostivý smiluj se! Bůh kyne, aj naši moc přičiňme, Sjednocení se na vrahy žeňme, Vítěz – vůle pevná. 60 Tamti se juž matou, kolácejí, Proud se valí z raněného srdce, Tužte se bratři! už je dorazme Odbojníky práva. Zoufaje odstranil se ďábel, Síly nové s rozumem dodávav – Šlápěje pekla, víchřice rovná, Zpívá chválu kůr nebeský! 61

Kniha Lyrické básně (1836)
Autor František Matouš Klácel