XXXVIII. Ludmila.

František Matouš Klácel

Panno! anjel dal k tělu tvému míru, S přírodou chtě z matky tebou těhotné Lidstvu pod ženskou podobou ukázať Krásu nebeskou. Zjasněný poklid čelo tvé obývá, Zpříma duch božný ti z očí vyhlídá, V tváři bezškvrnné kvete cnostijevná Růže panenství. Jak věnec čerstvý z medových jahůdek, Pysky výmluvná lemujou ti ústa, Sladce kde slívá duše dvě plamenné Kouzlo hubinky. Bleskni svým očkem jinochům ve srdce, Ať se roznítí v duši vlastenectví, Více tvůj pohled hřeje, než horoucí Pindara ody. Slib činům velkým medovou hubinku, Chválu zdej líbou slovu horlivému, Zaškareď hejskům ztupeného srdce, Zrádce zavrhni. Panny přátelské k tomu též pobízej, Jen se mládencům zdařilým zasnoubiť, Odkojiť schopné k svobodě šlechetné Vlasti potomstvo.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

556. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA PŘÍRODU. (Václav Bolemír Nebeský)
  2. Kamto letí andělové tito (František Sušil)
  3. Církvi svatá, choti přemilostná, (František Sušil)
  4. 7. Není to zem, ani nebe zcela, (Jan Kollár)
  5. SNY MATČINY. (Václav Jaromír Picek)
  6. K bouřlivému oblaku. (Josef Wenzig)
  7. 393. V středku nebe stojí zpodepřená (Jan Kollár)
  8. II. Pod obrazem Petrarkovým. (Milota Zdirad Polák)
  9. IX. Kde‘s blaho mé, kde‘s děvo má?! (Jan Vlk)
  10. UMĚLCŮM. (Václav Jaromír Picek)