XL.
Obraz.
Lůny upřímnou namaluj mi tváři,
Hvězdiček tajná namaluj mi stáda,
Jak po nesmírných kolujíce cestách
Oblohu krášlej.
S rozvitým ňádrem namaluj mi růži,
Skromně vnadící sklopenou hlavičkou,
Vedle pak bujném namaluj ve zrůstu
Poupata zdárná.
Chcešli pak mocněj moje srdce zajmouť,
Schop celý um svůj a citem se rozpal,
Slušně vykresli spojené milostí
Matku a dítě. –
V srdci máterském nebenebe, zem se líbá,
Tam se odbojné moci krásně shodnou,
Tam se přírodné podobá volání
Ozvěně božné.
70
Dříve máterské oko své paprsky
V srdci podpálí na milosti žáru,
Bleskne pak ohněm nevyslovně vroucím
Dítě na sladké.
Dítko bezpečné medovém na prsu,
Odpověď dává řeči té zřetelnou,
Když se nadzemský z jeho ust nemluvných
Usměje anjel.
Darmo však chystáš svoji štětku mistře,
Darmo slov poklad učených přebíráš,
Nestačí pojmouť plody říše bozké
Forma pozemská.
71