XLV. Utěcha.

František Matouš Klácel

XLV.
Utěcha.

Nic nemůžeme proti pravdě, ale pro pravdu. II. Kor. 13, 8.
Neplač přáteli dél, hřích že triumfuje, Smyslův míře nevěř, hloub ale čti v duši, Hlas tam pevně ručí lidstva za prospěchy, Marná zástava zlostných. Rozkrok nezměřený má věku Genius, Stokrát buď oceán cesty překážka mu, Stokrát zahradivé Alpy nahrňte se, Špatná jen jste hromádka. 78