XLVIII. Citlivosť.

František Matouš Klácel

XLVIII.
Citlivosť.
Vůně když jemná mi zradí fiálku, Skromně pod hustým co keřem vykvítá, Jen voním schýlen, ale jí ublížiť Srdce mi brání. Když život pilný mravenečku vezmu, Červa když zdrtím šlapějem nevolným, Zkázu jak seznám, mně ve srdce pichne, Úd trne každý. Citlivý ptáček povykem žalostným Když hledá útlou svoji lásky péči, Již tupý vybrav pomařil svévolník, Zpláču potajmo. – 82 Suďte mou schopnosť ku milosti stálé, Suďte výborní ruku davše věrnou K svazku, jenž podlosť neumí posoudiť Zisku lovící. Vlasti! důvěrná mě napiš do počtu Pilně toužebných blaha tvého mužův, Viz, citem hořímhořím, kdekoliv se chystá Náprava lidstvu. 83

Kniha Lyrické básně (1836)
Autor František Matouš Klácel