LII. Na Hostajnově.

František Matouš Klácel

LII.
Na Hostajnově.

Aj tu Hostajnská horo jseš pověstná, Zástupův věrných tu si útočiště, Sídlo posvátné divotvorně zjevné Matky panenské. Nádějí sílen Jaroslav pobožnou, Pádně meč máchal Tatarův ve krvi, Byv tu vítěznou zděsené překážkou Záhuby vlasti. Aj zde bolhojný klokotáš pramínku, Mrak kde zázračný porosil vypráhlá Ústa křesťanská k Tobě zdýchající, Matko Mario! Ejhle já vděčný potomek slovanský, V chrámě tvém dýchtím velebiť milosť tvou, Veď mě, bych padnuv pokořil se v bázni – Matko to chrám tvůj! 87