XIII. Ó, nebude dům starý opuštěný,

Antonín Klášterský

XIII.
Ó, nebude dům starý opuštěný, Ó, nebude dům starý opuštěný,
kde žila jsi svůj celý dlouhý věk, dál hlídati ty milé budeš stěny, je láskou hřát jak slunný paprsek. Až přijde jaro, duše tvá se vrátí jak vzpomínka, jak píseň beze slov, jak ptáče družné bude oblétati ty milé koutky a ten známý krov. Tam pod ním budou cizí srdce bíti, a z oken cizí hledět bude líc, a přec tu zbudou ze starého žití sny, touhy kdes, a ty je přijdeš stříc! Ó, vlašťovky mi chraňte v rodném domě, nechť asyl jejich jistý je a tich, až v stará hnízda navrátí se skromně – mé báby duše bude jednou z nich!

Kniha Cestou podle moře (1902)
Autor Antonín Klášterský