DOBROU NOC.

Antonín Klášterský

DOBROU NOC.
Tys chodívala, dítě, k mému loži a dobrou noc mi vždycky přávala’s, když dívaly se hvězdy na svět boží, v košilce bílé, bosa, volný vlas. Dnes marně čekal bych, že přijdeš ke mně, dnes k tvému lůžku musím jíti sám, a ty v něm ležíš, usmíváš se jemně, a květiny a svíčky jsou mu rám. A ty v něm ležíš, jako z vosku líci, na čílko padá žlutý tobě svit; ach, co jen tobě naposledy říci, když musíme se spolu rozloučit. Den plál, den shas’ – co zmůže povzdech lidský? a spat jsi šla, jak větší chtěla moc – tys k mému loži chodívala vždycky, nuž, dítě, spi, dnes tobě: Dobrou noc! 44

Kniha Cestou podle moře (1902)
Autor Antonín Klášterský