V. DĚDICTVÍ.

Antonín Klášterský

V.
DĚDICTVÍ.

Po otci mám vzdornou hlavu, paže silné do práce, tisíc jisker v očí tmavu, vřelé srdce po matce. Otcova mi v žilách bouří krev, když útisk nejprudší, matčinu si píseň v kouři dílny ret můj zabzučí. A to vše, co po nich zváti mohu na tom světě svým; spěte klidně, otče, máti, spokojen jsem s dědictvím. Vzdornou hlavou probiju se, paží silnou uživím, v příští dny, trud písní duse, okem hledím zářivým! 62 Na srdci mém žena smědá, jizba – ráje zákoutí, ale bujná krev mi nedá, boj kdy volá, usnouti! 63