ALOISU JIRÁSKOVI.

Antonín Klášterský

ALOISU JIRÁSKOVI. – Ke dni 23. srpna 1901. –
V Tvém díle rád mám vůni české hrudy a starých srdcí rozpadlých už vznět; ba, byl to kdysi u nás jiný svět, tak plný jara, jak teď plný nudy. Pro něco bít se, rvát a krvácet, pro něco snášet ústrky a trudy a milovat, co miloval už děd, ten český vzduch, ten kraj, ten národ chudý. Tak nedávno to a tak dávno přece! Dnes přes to vše jdem’ dál jak vlny v řece, však v srdcích spleen, a duše zmírá v mdlobě. Ty, mistře, zdráv buď, zdar buď Tvému dílu, a lid Tvůj křepkost, ztracenou svou sílu, své celé mládí zase najde v Tobě! 100