SLOKY.

Antonín Klášterský

Když navždy usnu dříve než, drahá duše, ty, ó neplač mi a ulož mě sama pod květy. A hlíny hrst, již hodíš, dřív na svých přidrž rtech, já budu pak cítit stále tvůj sladký, teplý dech. A přijď mi povědít o všem pak aspoň rok co rok, já nikdy jsem nespal tvrdě, mě probudí hned tvůj krok. A bude-li žít ti těžko, pak teprv ke mně přijď, já vedle sebe ti nechám už napřed země píď!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

98. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. EROTICKÉ TERCÍNY. (Josef Svatopluk Machar)
  2. PO LÉTECH. (Bohdan Kaminský)
  3. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 3 Tys plakala, že jsem Ti kdys (Josef Barák)
  5. Návrat ze Šumavy. (Adolf Heyduk)
  6. SKŘÍTKOVY DARY (Rudolf Illový)
  7. PÍSEŇ. (Karel Červinka)
  8. Poslední prosby. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  9. Práce poslední. (Adolf Heyduk)
  10. Z HROBU BÁSNÍKOVA. (Bohdan Kaminský)