ILLUSE.

Antonín Klášterský

Vyjel jsem do světa, jeden smích, dál se mi nezdála temnou, illusí na sta růžových vesele vyjelo se mnou. Jak se kol celý usmíval svět, lesy jak voněly z dáli! Koho jsem potkal, bratr byl hned, oči nám blouznivě plály. V úsměvech lidí že zlovolný klam? V květech že zmije, jež bodá? Pohlédni kolkolem semo i tam, všude jen láska a shoda. Ale jak dál jsem září i tmou k dálnému v mlze jel hradu, illuse jedna za druhou zůstala znenáhla vzadu. Jedna mi po druhé mizela, zrádně mi uprchla z očí, Bože, jak cesta má veselá v močál a propast se točí!... Myslím teď na to vše jako v snech, všecko to volám si zpátky, jak se tak dívám, stajiv dech, v obličej dítěte sladký. Také si jednou tak vyjede, s tebou, ty líbezný blude, do dáli, mlžiny do šedé, také tak opuštěn bude. A přec, když dívám se v tvář tu zas, úsměv ten stíhám dětský, lkal bych: Mé illuse, prosím vás, vraťte se k němu všecky!

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

538. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BOŽE. (František Kvapil)
  2. Zas jednou rusý mě vlas, (Josef Holý)
  3. VI. Kam pospíchám, a jaký cíl že mám? (Karel Babánek)
  4. Láska a květiny. (Antonín Klášterský)
  5. PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  6. X. Jako poutník šel jsem světem, (Jaroslav Vrchlický)
  7. Silhouetty. (Xaver Dvořák)
  8. Čtyřlístek. (Milan Fučík)
  9. MEZI HROBY. (Antonín Klášterský)
  10. Taje! (Adolf Heyduk)