Janu Fr. Hruškovi.

Antonín Klášterský

Dávno huž, co nehlídáme královskyj náš hvozd, haby se k nám nepřivalil nevítanyj host. Hale jeren přece hlídá slávu našich práv ha tich staryjch Chodů mluvu, vobyčij ha mrav. Habysme nezapomíli, co náš byjval rod, karak humíl, přemujmilyj Bože, bjít se Chod. Našich divčát písně hlídá jako dukátky ha dyž máme kudibala,* starý pohádky. Haby se nic neztratílo z tuztich věcí všech, vostálo nám i tich staryjch srce – k slávě Čech. Ty tám naše perkameny, šecko vzel huž ďas – jeho písma věčně věkuv burou Chodů hlas. Pámbů dyj mu zato zdraví, že tak vo nás dbál ha že dycky lid svůj chodskyj tůlik miloval.

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

15. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pohřeb. (Antonín Klášterský)
  2. Teký chodská. (Antonín Klášterský)
  3. Břítov. (Antonín Klášterský)
  4. Památce Baarově. (Antonín Klášterský)
  5. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  6. PÍSNIČKY. (Jan Psohlavý)
  7. Stará mluva chodská. (Antonín Klášterský)
  8. Balladu vypraví dávnou, (Josef Holý)
  9. Na Tranovckým zámku. (Antonín Klášterský)
  10. ÚVODEM (Jiří Mahen)