Stará škola klencká.
Jindřichu Jindřichovi.
Stará škola klencká té chaloupka hnízká,
krytina z šindálku, stěny huž se chýlí,
hale vokýnkama eště čistě blyjská,
ha co se tám našináši dědci nahučili!
Psát ha počítat i ve knížkach si říkat
ha znát šecko v sjetě i ty boží vězdy,
ajť i hučitel tám, hdyž začeli bzíkat,
teký nalupat jim spratkům mušel lezdy.
Íčko jako zámky se ty školy staví,
hale srce, srce nedají tám chase,
hde pa by z nich vyšly takuvý nám hlavy,
tvrdý, nepodajný jako v dědků čase.
30
Ha muzika, lidi! Vo pouti ha v svátky!
Pan hučitel Jindřich, ten bul kápo všeho!
Stojím tary, jak bych eště přede vrátky
zaslechnout tu mušel hecho houslí jeho.
31