SMÍCH.

Antonín Klášterský

SMÍCH.
Rád mám ten smích, kterým se smějí děti. Toť vodotrysk, jenž v duhách k nebi letí, toť pták, jenž v písni s blankytu ti praví: Nech vzdechu, hleď, ten život je tak smavý! Rád mám ten smích, jímž dívčí ret se chvěje, jak stříbrný když zvonek do závěje svým čistým zvukem padá, zvoní, zvoní: Je láska pro svět a svět celý pro ni! Však znám též smích, a tím se muži smějí, když po lásce a po snech, po naději, a není bolu v slze, vzdechu, hříchu, co bolesti, co pláče je v tom smíchu! 67

Kniha Drobty života (1892)
Autor Antonín Klášterský