PO SMRTI.

Antonín Klášterský

Dřív po smrti až zved' se plný pýchy vždy básník – pomník vděčně se mu staví. Teď ztepá se, jak v sen jen padne tichý, a ubohý je, kdo byl slaven davy. Ó, vzpomenu-li, puknout mohu smíchy, jak napálil Smrt kritik pronikavý. Co vezme mi, až v hrobní padnu líchy? Vždyť ani vlas nezůstal na mně zdravý!

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

241. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Jan Neruda)
  2. BLAŽEJ JORDÁN SE PŘEDSTAVUJE. (Louis Křikava)
  3. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Josef Svatopluk Machar)
  4. BALLADA NEPŮVABNÁ. (Adolf Červinka)
  5. Evropští poetové. (Heřman Městecký)
  6. 264. Pomoc. (Jan Petr Jordan)
  7. CHCI ŽÍT! (Jaroslav Vrchlický)
  8. PO SEDMI LETECH (Viktor Dyk)
  9. O nás, na něž tvrdý osud (Beneš Doubravský)
  10. Praedistinace. (Viktor Dyk)