PÍSEŇ.

Antonín Klášterský

PÍSEŇ.
Mne učili té písni v dětství době, a já ji pěl, však teď jí nemám rád. Jak? V malátnosti naší dnes a mdlobě, kdy svírá všude nepřízeň nás vlád, kdy nepřátelů propadáme zlobě a všude zmatek, tíseň z mnoha ztrát, že máme zpívat: „Spi, Havlíčku, v hrobě?“ Ne, raděj: Kéž bys, Havlíčku, moh’ vstát! 45