ČESKÉ POESII.

Antonín Klášterský

ČESKÉ POESII.
Kdys ani vlásek nesměl ti jít stranou, upiatý účes nosila’s i řízy, však pozděj vlas jsi rozpustila, vanou ti větry jím jak snítkou bílé břízy. Sic pocuchán tím – nebuď však to hanou,hanou – já stále láskou miluji tě ryzí, ať s volnou kšticí jdeš či upoutanou, jen pokud vlasy nebereš si – cizí. 53