Z MOUDROSTI OTCOVSKÉ V.

Antonín Klášterský

Nic nechválit, nic netrhati v bláto! Svůj jazyk pevně drž jen za zuby a moudře čekej; nejvíc přijde na to, jak dopadne vše. Na líc? Na ruby? Dle toho jen to bylo zlé neb svato. Být zdrženlivý duši nehubí. Pak rci: „Já dávno řek': Toť zrní zlato!“ neb: „Co jsem říkal? Pouhé otruby!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

704. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Co, srpe přibledlý, jsi přišel žíti? ( H. Uden)
  2. Kdo může za to... (Josef Václav Sládek)
  3. VII. Nač hlavu klonit v stálém srdce trudu, (František Leubner)
  4. Září. (Adolf Heyduk)
  5. Našemu starému písmáku. (Karel Hlaváček)
  6. Selské písničky. (Josef František Karas)
  7. ORÁČOVA PÍSEŇ Z JARA 1849. (František Serafínský Procházka)
  8. Ig. Herrmannovi darem Máje pod Wurzelovo: „Dopito!“ (Jaroslav Vrchlický)
  9. Čekám. (Xaver Dvořák)
  10. III. Píseň emigranta. (Jaroslav Vrchlický)