Čekám.

Xaver Dvořák

Tíž myšlének jsem chmúrných zvedl ze srdce, pluh vzdechů zabod’ v jeho úhor, oral; déšť slz ho skrápěl každý okamžik, by neokoral. Vše bylo hotovo! a odpočívám teď; kdo přijde hodit do těch brazd mých hrsti ať obilí neb květů semene k té měkké prsti! A nikdo nepřichází! Znovu chytám pluh, co rostlo v líše divoce, on zničí; snad přijde teď, kdo zrno hodí v zem a bujně vzklíčí. Ne, nikdo! Po léta juž shrben kráčím tak, pluh zabodám a půdu rozsypávám; prsť stvrdlou slzou mělním znovu zas a očekávám! Vždy méně vzdechu a pluh krájí povrchu, vždy méně síly, jež jej v hloubku stlačí, vždy méně naděje, dát semeno že někdo ráčí. A chvíle té se bojím, kdy mdlý docela již stanu v zoufalství a malomoci tak tupě jako rolník, jenž se ustaral jhem dne i noci. Na poli býlí roste, střecha v úpadu, jak v posměch slunce děrami mu blýská, vše řítí v trosku se – on na to nemyslí a nezastýská. Až padne mrtev sám a padne nad ním krov, zdi jako do mohyly nad ním ssuté, ty rysy jeho skryjí strnulé a nepohnuté.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

157. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XI. Jaro, to švarné pachole, (Vítězslav Hálek)
  2. III. Před léty, Smrti, před léty (František Leubner)
  3. JARO. (Josef Václav Sládek)
  4. XVII. Dne stále míň a stále více chladu, (Adolf Heyduk)
  5. Selské písničky. (Josef František Karas)
  6. TICHÝ DÉŠŤ (Xaver Dvořák)
  7. Polní květy. (Josef Václav Sládek)
  8. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  9. V žáru léta. (Antonín Klášterský)
  10. None (František Serafínský Procházka)