PO SOIRÉE U PANA TOVÁRNÍKA.

Antonín Klášterský

Zpěváka Květa nepozvem už příště, mně zdá se, příliš po Else mi střílí, a držel se jí zas dnes jako klíště – no, to by mi tak zeť byl zrovna milý! A usmívá se jako do hlediště, a má-li zpívat, dá se prosit chvíli – snad nemyslí, hňup, výmluvy své piště, že herce zvu jen, by mé rýnské pili?

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

161. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vždy, když zde kuplet nějaký zazpívám, (Jan Neruda)
  2. Rtové děvčete. (Karel Sudimír Šnajdr)
  3. ČARNÁ PĚLKA. (Adolf Heyduk)
  4. LEŽ. (Kamil Berdych)
  5. Má melodie. (Augustin Eugen Mužík)
  6. DOJEM. (Viktor Dyk)
  7. LETNÍ VEČER. (Ladislav Linhart)
  8. Píseň. (Karel Babánek)
  9. ZE ŽIVOTA UBOŽÁKOVA. ( Dr. Efkem Ot)
  10. CIV. (Poutník se loučí.) (Jaroslav Vrchlický)