Po bílé silnici jež od lesa se vine(J6f)
v lip krásné aleji za léta vždy tak stinné(J6f)
teď večer v podjarní a po červáncích k tomu(J6f)
v kočáře prastarém jel farář Člunský domů(J6f)
Dva dni jen v Praze byl však má jí dosti zas(J6m)
té Prahy vířící na dlouhých roků čas(J6m)
té tísně v ulicích té vády toho šumu(J6f)
kol sterých drnčení jež ruší každou dumu(J6f)
i vzduchu těžkého i nových ulic spleti(J6f)
kde pole bývala když do vzpomínek letí(J6f)
ba skoro ještě teď se hlava točí mu(J6m)
a aby rychleji jel káže kočímu(J6m)
Ó jak mu blýsknuly zas oči vším už tupé(J6f)
když luhy venkova ze svého zdravil kupé(J6f)
cest přímky sbíhavé a rolí černé hrudy(J6f)
zkad vrány vylétly střech vesských chumáč rudý(J6f)
a bílý kostelík zahrádky s úly včel(J6m)
A pak jak léta již by byl jej neviděl(J6m)
kraj vítal milený svůj koutek jihočeský(J6f)
ty táhlé výšiny s rybníků stružek blesky(J6f)
neb letos záhy tak se hnuly všude ledy(J6f)
a tak ač dosavad je neviděly hledy(J6f)
přec jaro že jde blíž už cítil les i luh(J6m)
a jeho perutí jak chvěl by se již vzduch(J6m)
Však touha po klidu již stála v jeho zraku(J6f)
když farář vystoupil z burácivého vlaku(J6f)
a v archu usedl jež přečkala již věky(J6f)
balíky u nohou na polštář málo měkký(J6f)
Pan farář Člunský byl tak padesátník as(J6m)
jen málo prošedl však skrání jeho vlas(J6m)
tlusťoučký kulatý lalůšek pod svou bradou(J6f)
kdy jiným vrásky již se hustě na líc kladou(J6f)
tak dosud čiperný a svěží pohyblivý(J6f)
lidského zdraví byl a klidu obraz živý(J6f)
Teď co zhas červánek a jako němý taj(J6m)
tu ležel kolemkol ten milý jemu kraj(J6m)
v myšlénkách předhonil už koní svých pár starý(J6f)
a stanul v teploučké a vlídné síni fary(J6f)
kde panna Terinka již nyní dozajista(J6f)
naslouchá před prahem a večeři mu chystá(J6f)
Jak čile přiběhne a bez vší pochyby(J6m)
jen pozdravení dá a ruku políbí(J6m)
jej začne zpovídat kde byt měl byl li drahý(J6f)
zda nezapomněl nic co přivézti měl z Prahy(J6f)
Ó má to všecko má ba ještě víc než chtěla(J6f)
zde šátek hedvábný na svátek do kostela(J6f)
jí darem přivezl ó zří tu radost teď(J6m)
a nahlas vybízí Jeď Jirko čerstva jeď(J6m)
A Jirka koně švih a rychlej tedy jeli(J6f)
tu tam již světýlka z chat plála ve kraj stmělý(J6f)
a v koní poklusu že k domovu šli hbitém(J6f)
to jiskrou modravou zahrálo pod kopytem(J6f)
zde onde vyskočil a vstříc jim zaštěk pes(J6m)
a šlehnut zakňučel A mžikem byl tu les(J6m)
a cestou za lesem nechť tmy se hrnul nával(J6f)
již farář domácí svůj koutek rozeznával(J6f)
tu rybník zamžený a dlouhá třasoviska(J6f)
tam známý polní kříž a již tu byla víska(J6f)
a koně rozběhli se teprv silou jarou(J6f)
až kočí vzkřikl Prrr Vůz před Člunskou stál farou(J6f)
Vše jak to předvídal náš farář přišlo teď(J6m)
Hned panna Terinka tu stála v ohni pleť(J6m)
jak stála u plotny a balíky již brala(J6f)
zda jemnostpán je zdráv se starostlivě ptala(J6f)
zda všecko přivezl Však farář unavený(J6f)
již toužil po klidu v své čtyři bílé stěny(J6f)
Tam rychle odkládal svůj těžký z cesty šat(J6m)
a potom oddych si jak v lenošku svou pad(J6m)
Jo panno Terinko to trýzeň není malá(J6f)
vy byste Prahu teď už ani nepoznala(J6f)
ty domy nesčetné ten hřmot a šumot davů(J6f)
to člověk našinec jak ztrácel by tam hlavu(J6f)
No sama ráda bych tak jednou časně z rána(J6f)
když svolí jemnostpán snad na sv Jana(J6f)
však jemnostpán má hlad Tak dlouho Bože jet(J6m)
s mísou kouřící už byla tady hned(J6m)
Při soustu výtečném a dobrém doušku vína(J6f)
se cesty trampota tak rychle zapomíná(J6f)
a tak i pozvolna na farářových retech(J6f)
se úsměv zahoupal jak motýl v rudých květech(J6f)
A co se sběhlo zde se tázal s úsměvem(J6m)
Zde jemnostpane zde Ach co pak na ves sem(J6m)
zabloudí nového A přec v úsměv stápí(J6f)
se panna Terinka Nu co pak Máme čápy(J6f)
Jak čápy Inu tak Že jemnostpán jel tmou(J6m)
je nemoh viděti na naší střeše jsou(J6m)
Co tady na střeše Nu vidím od počátku(J6f)
že musím vyprávět U sousedního statku(J6f)
jak včera stála jsem tu najednou zřím tedy(J6f)
jak fary na střechu se spustil k nám čáp šedý(J6f)
a klape zobákem a chodí kol a kol(J6m)
jak sám by říkal si Zde zvol si hnízdo zvol(J6m)
Tu za mnou skřípne to a otevrou se vrátka(J6f)
a v nich se objeví mi panímáma Krátká(J6f)
Nu panno Terinko slyšíte čáp nás volá(J6f)
teď pomoc musíme jsou u nás stará kola(J6f)
hej Janku pojď pak sem na farské střechy výš(J6m)
to staré kolo tam pro čápy připevníš(J6m)
Nu Honzík tedy šel a vylez po žebříku(J6f)
a kolo na střeše jsme měli jako v mžiku(J6f)
Sic čáp hned odletěl však trvalo jen chvíli(J6f)
již byl tu s čápicí a oba dva se chýlí(J6f)
vám moudře ke kolu je pilně zkoumají(J6m)
hned se stran uprostřed pak zase po kraji(J6m)
však potom radostí nad krásným pevným bydlem(J6f)
vám počnou vesele svým těžkým třepat křídlem(J6f)
a klepat zobáky a zrovna celé škály(J6f)
že jsme se upřímně tím všichni rozesmáli(J6f)
A tak je máme zde Nu to jsou pěkné věci(J6f)
teď farář vyhrknul No považte jen přeci(J6f)
zde čápi na faře co napadlo vás jen(J6m)
to člověk nemůže být z domu jeden den(J6m)
A co pak na tom je Tak pěkné mi to mravy(J6f)
A farář rozčilen se do staré bil hlavy(J6f)
Což se již osobo vám všecko v hlavě motá(J6f)
Vždyť neslušná to věc a pak ta nečistota(J6f)
kde všecko svítit má od základu až v střechu(J6f)
Nu čápi musí pryč to takhle pro neplechu(J6f)
Snad nechce jemnostpán Jak pravím na tom dost(J6m)
Ne Bože pro tohle že jemnostpán má zlost(J6m)
Vždyť čáp kde na hnízdo si snáší suché klestí(J6f)
tam za ním dostaví se záhy velké štěstí(J6f)
a hnízdo zkazit mu ne ne to neudělá(J6f)
náš dobrý jemnostpán že říc to jsem tak smělá(J6f)
My doma v chalupě je měli rok co rok(J6m)
náš táta vždycky rád měl vážný jejich krok(J6m)
a sotva sluníčko že z jara zemi skrápí(J6f)
už říkal den co den Tak kdy pak přijdou čápi(J6f)
A štěstí měli jsme i v chalupě i v lánu(J6f)
pak jednou nepřišli a táta náš byl v Pánu(J6f)
Tak jak jsem viděla že čáp si u nás sed(J6m)
se celá zachvěju a myslím sobě hned(J6m)
To není jenom tak ten přinesl k nám šotka(J6f)
a radost veliká teď jemnostpána potká(J6f)
snad bude děkanem snad k faře přijde lepší(J6f)
nu srdce radostí mi zrovna v těle křepčí(J6f)
a takhle jemnostpán Eh utrhl se kněz(J6m)
co všecko pletete vy ženská hloupá dnes(J6m)
Zde čápů netrpím a musí odtud honem(J6f)
jak moh bych omluvit ten pelech před patronem(J6f)
Tak k vůli čistotě zas hrkla bodrá žena(J6f)
tím tuhým odporem už všecka rozezlena(J6f)
nu vida myslím si že nečistoty více(J6f)
tu střepy dělají a staré popelnice(J6f)
a nechť se jemnostpán již proto na mě durdí(J6f)
to čáp je boží tvor a to je haraburdí(J6f)
a k tomu pohanské tak nevím co je líp(J6m)
Ó panno Terinko to jedovatý šíp(J6m)
byl jímž jste ranila teď prsa farářova(J6f)
Zprv zrak jen vytřeštil a nevydobyl slova(J6f)
neb starožitníkem byl celou duší svojí(J6f)
hle tamto uren řad zde šípy mlaty stojí(J6f)
a šperky podkovy a starý divný džbán(J6m)
Však dech zas popadnuv zabouřil rozhněván(J6m)
Pryč pravím odtud pryč až do duše se styďte(J6f)
mně tohle vyčítat pryč odtud se mi kliďte(J6f)
Tu panna Terinka již vidouc nebezpečí(J6f)
se dala do štkání a kvílí v bolné křeči(J6f)
No tak já tedy jdu za práci mnoha let(J6m)
když musí jemnostpán mě nyní vyhánět(J6m)
mě starou osobu jež slouží ze dne k noci(J6f)
jak dcera vlastnímu by nesloužila otci(J6f)
můj Bože Božínku ach já nebohé robě(J6f)
to za vše pěknou mzdu jsem vysloužila sobě(J6f)
A ještě z chodby zněl dál pláčem její žal(J6m)
Pan farář z hluboka a těžce oddýchal(J6m)
a dlouho duněly pak jizbou jeho kroky(J6f)
co dávno padla ves již spánek ve hluboký(J6f)
Když ráno druhý den se farář vzbudil ze snův(J6f)
už zas se usmíval Však do vzpomínky klesnuv(J6f)
co v jeho světnici se včera večer dělo(J6f)
již v chmurných myšlénkách své bílé svraštil čelo(J6f)
a těžce povzdychl Pak ustrojil se hned(J6m)
a ranní modlitbou co chvěl se jeho ret(J6m)
v zahrádku pospíchal Ta třeba jenom malá(J6f)
jej vždy tak těšila a ruka jeho dbala(J6f)
vždy pilně záhonů Však první pohled dnešní(J6f)
ni hruši neplatil již rád měl ani třešni(J6f)
jež kvetla každý rok jak jeden bílý mrak(J6m)
dnes fary na střechu zamířil jeho zrak(J6m)
a utkvěl předlouho Ó zřel je čápy kleté(J6f)
To jistě čápice Na starém kole plete(J6f)
si hnízdo veliké A nyní čáp sem padá(J6f)
sněť dlouhou přináší jak v zobáku by hada(J6f)
to nesl černého jenž kroutí se a točí(J6f)
V tom čáp se rozhlédl a chytré jeho oči(J6f)
již shlédly faráře a dvojích zraků pár(J6m)
se díval na sebe jak věčný měl by svár(J6m)
už počít farář tu tam čáp v své výši srázné(J6f)
a syčel hrozivě Nu nu ty starý blázne(J6f)
dobrácky farář děl a pousmál se tiše(J6f)
Snad čáp byl zahlédl ten úsměv se své výše(J6f)
zas klidně odletěl a farář odtrhnouti(J6f)
ni oka nemohl jak rákosí a proutí(J6f)
tam splétá čápice a svazuje a rovná(J6f)
jak do večera již ta domácnost jich skrovná(J6f)
by měla zastkvít se Již ke mši volal zvon(J6m)
když farář pospíchal přes stezku přes záhon(J6m)
v svou faru ještě v čas by došel do kostela(J6f)
Tu panna Terinka vstříc vyšla mu kol čela(J6f)
jí šátek bělal se jej dobrým jitrem zdraví(J6f)
a farář děkuje svým vlídným kyvem hlavy(J6f)
a chvátá v kostelík A potom po mši svaté(J6f)
když nese snídani mu Marta jeho klaté(J6f)
ty čápy na mysli a čekajíc že zas(J6m)
je vyhnat rozkáže on mlčí hladí vlas(J6m)
a kašle rozpačit a ona mlčí taky(J6f)
kams stranou zírajíc by nemusily zraky(J6f)
jich ani setkat se Leč farář po snídani(J6f)
jak jindy nezased si za stůl k oknu k psaní(J6f)
by spis svůj dokončil Po stopách Keltických(J6m)
Dnes šálek vyprázdniv se z lenošky své zdvih(J6m)
a šel zas do sadu se dívat na ruch čapí(J6f)
Hle hnízdo roste tam a dílo k cíli kvapí(J6f)
hned čáp se snáší sem hned zase v dálku letí(J6f)
by nový přines drn a rákosí a sněti(J6f)
a farář v biblický jak změnil by se sloup(J6m)
v ten chytrých ptáků um se stápí hloub a hloub(J6m)
A přišel večer pak a pohasl den druhý(J6f)
o čápy na faře co sveden byl boj tuhý(J6f)
a farář doposud o čápech ani slova(J6f)
Jen panna Terinka je smutná jako vdova(J6f)
neb mluvit bojí se Však přešel třetí den(J6m)
a mír se navrátil již zas do farských stěn(J6m)
Přes chvíli farář jde na čapí hledět práci(J6f)
a přišed povídá Ne tihle chytří ptáci(J6f)
jak stavět umějí Ó to jsou nezbedníci(J6f)
se panna Terinka zasmála štěstí v líci(J6f)
neb že je vyhráno už teď se domyslela(J6f)
A farář přináší pak šátek do kostela(J6f)
jejž dosud nedal jí a ona skočí vpřed(J6m)
by k ruce žilnaté mu přitiskla svůj ret(J6m)
a v slzách děkuje že vskutku ani neví(J6f)
čím zasloužila si A hlasné její zpěvy(J6f)
zas farou hlaholí a zaznívá smích jarý(J6f)
Tak čápi zůstali na střeše Člunské fary(J6f)
Už dávno jara hlas se neozval tak záhy(J6f)
jak tenkrát Slunný jas a teplé vonné vláhy(J6f)
se rychle honily a kdy vše jindy spává(J6f)
již stromy rašily a čerstvá všude tráva(J6f)
kde haluz na ní pták kde jaký pramen tek(J6m)
a v sadech vonělo to vůní fialek(J6m)
Teď farář celý den byl skoro na zahrádce(J6f)
a štěpil rouboval měl plné ruce práce(J6f)
že měkkých na tvářích se blýskal mu sled potu(J6f)
Však časem pustil rýč a v sladkou ptačí notu(J6f)
se zabral jako v snách jak zvoní to a hvízdá(J6f)
Pak okem přeletět i do čapího hnízda(J6f)
kde jedné na noze čáp bílý klidně stál(J6m)
a píseň veselou si na svůj zoban hrál(J6m)
Tu musil usmáti se farář Člunský vždycky(J6f)
tak k smíchu dráždil jej i klid ten olympický(J6f)
i klepot rozmarný Ty ty děl čápu hroze(J6f)
V klepání ustal čáp leč na své jedné noze(J6f)
dál stál a ponořiv se v dumy nížil hlavu(J6f)
Snad o tom dumal teď proč farář po únavu(J6f)
tu v sadě pracuje proč kolem tolik změn(J6m)
proč farářův tam spis už všecek poprášen(J6m)
se válí nedopsán při písni pěnic zvučné(J6f)
však možná také snil zda žáby budou tučné(J6f)
Když panna Terinka teď při své stojíc plotně(J6f)
si někdy vzpomněla jak rozhněval se notně(J6f)
pro čápy jemnostpán vždy úsměv rty jí škub(J6m)
No zprvu služce tak vždy řekla jako dub(J6m)
vám byl náš jemnostpán a očima vám blýská(J6f)
že čápi musí pryč A není dobrotiska(J6f)
přec v světě většího jak každý ve vsi ví to(J6f)
Však myslím druhý den už bylo mu jich líto(J6f)
a dnes už pro čápy vám nechal i těch střepů(J6f)
a s knih vám samý prach vždy ráno sotva sklepu(J6f)
nic nečte nepíše jen trochu řídí sad(J6m)
a to jen k čápům víc že může přihlédat(J6m)
Když venku tuhne zas a povídám že mrazí(J6f)
hned on Ach chudáci ti čápi moji drazí(J6f)
A sotva venku vám jen zcela málo krápe(J6f)
už běží povídá Nu vidíš zmokneš čápe(J6f)
Až někdy usmáti se musím tomu sama(J6f)
jak s nimi rozmlouvá tak jako s dětičkama(J6f)
A nebylo to lží co hospodyně děla(J6f)
náš farář spřátelil se s čápy svými zcela(J6f)
je při všem sledoval byl s nimi skoro živ(J6m)
jak ráno vylétnou se díval a jak z niv(J6m)
se zase vracejí a odletují znova(J6f)
Měl pro ně schystána vždy sterá sladká slova(J6f)
Nu pojď můj běloušku tak s bohem filosofe(J6f)
to co pak paničko již zas tě starý klofe(J6f)
A chtěje omluvit že za čápy se fantí(J6f)
vždy hospodyni děl Jo to jsou mudrlanti(J6f)
těm třeba rozumět Však v odpolední čas(J6m)
se bral vždy do polí a snil jak zlatý klas(J6m)
tu záhy zvedne se a každý kvítek vítal(J6f)
jejž spatřil poprvé Kdys sotva dech že chytal(J6f)
se vrátil do fary v jaké žijem době(J6f)
jen panno Terinko to pomyslete sobě(J6f)
ten lotřík Jakoubek duch zlý vjel do něho(J6m)
si zase přioral kus pole farského(J6m)
Já tedy k němu jdu a povím co mě trápí(J6f)
a on bych raději se staral o své čápy(J6f)
Můj Bože Božínku ne tahle lidská zloba(J6f)
teď jekla Terinka nu znám Jakoubky oba(J6f)
to jemnostpane se jim zcela podobá(J6m)
a nic tu nespraví než řádná žaloba(J6m)
Tu také podáme zabouřil farář směle(J6f)
jak ortel psal by již pro svého nepřítele(J6f)
a mžikem za stůl sed a brejle svoje cídil(J6f)
dvakráte šňupl si než ku psaní vše zřídil(J6f)
však potom hodin stroj už několikrát hrk(J6m)
a dosud nad listem farářův lítal brk(J6m)
Ach panno Terinko ne štěstí přišlo s čápy(J6f)
jak vy jste myslila Jen starost vetkla drápy(J6f)
faráři do srdce a sotva boží sluha(J6f)
že jednu odehnal již křídlem šumí druhá(J6f)
To slunečný byl den a poledne již skorem(J6f)
když farář na sadě zas pilným stihal zorem(J6f)
co čápi dělají Teď právě v zobáku(J6m)
si žábu přines čáp a Ty ty kruťáku(J6m)
mu farář zahrozil v tom tváře majíc bledé(J6f)
přilétla Terinka a Pan vikář k nám jede(J6f)
už zde je vyjekla a odskočila rázem(J6f)
Proč lek se nevěděl sám farář pustil na zem(J6f)
svůj rýč jejž v ruce měl a v poprášeném šatu(J6f)
vikáři spěchal vstříc a omlouval se v chvatu(J6f)
že právě v sadu byl co Terinka se shýbá(J6f)
a všecka zděšena vikáři ruku líbá(J6f)
Nu co pak do práce to skvostný máte háv(J6m)
se vikář usmíval a jenom že jste zdráv(J6m)
bratříčku hlavní věc A panna Terezka(J6m)
je také svěží tak jak rosa nebeská(J6m)
však dneska horšiti se na mě nesmí v duchu(J6f)
sic vím že dvanáctá jen hodina je duchů(J6f)
leč vikář Podhorský ten nikdy nepostraší(J6f)
neb on jí stejně rád i bažanta i kaši(J6f)
Se smíchem v rozmaru do farské vešli síně(J6f)
a na stůl prostírat již chvátá hospodyně(J6f)
co farář vikáři své ukazuje urny(J6f)
Však jenom strojeně se usmívá mrak chmurný(J6f)
mu leží na čele a plaše kmitá zrak(J6m)
Tak náhle přijede to není jenom tak(J6m)
si v duchu povídá to něco vězí za tím(J6f)
však co jen Bože co už napřed ledovatím(J6f)
Leč vikář stále jen měl nových vtipů příval(J6f)
vše s chutí jed i pil a jen se pousmíval(J6f)
než pannu Terinku jak vejde do dveří(J6m)
vždy ostře zkoumavě svým zrakem přeměří(J6m)
A po obědě pak při sýru černé kávě(J6f)
dí vikář Terinka když vyšla z jizby právě(J6f)
Už chudák stará je a sotva pro vše stačí(J6f)
snad přece bratříčku má pomocnici mladší(J6f)
Ach ne tu farář děl my služku máme starou(J6f)
ta myslím slouží zde co fara naše farou(J6f)
a panna Terinka Tak vikář v řeč mu vpad(J6m)
tu panna Terinka svou příbuznou má snad(J6m)
Ne nemá nikoho No bratříčku já nechci(J6f)
vás nutit k doznání jsme všichni lidé křehcí(J6f)
V tom farář vyskočil jak žahadlem tknut vosím(J6f)
a oči vyvalil Co znamená to prosím(J6f)
ty divné otázky Já nevím co je pravda(J6f)
ku mnohým stížnostem klep hloupý podnět zavdá(J6f)
a proto přijel jsem A vikář v kapsu hráb(J6m)
Zde spis jste obviněn že na faru prý čáp(J6m)
přilétl pojednou No v tom přec není hříchu(J6f)
teď farář vybuchl do bouřlivého smíchu(J6f)
ach to se povedlo ta duše bohaprázdná(J6f)
jež z pana vikáře si udělala blázna(J6f)
vždyť máme čapy zde na farské naší střeše(J6f)
Tak vikář zakašlal své dotýkal se pleše(J6f)
a síní rozhlížel se všecek rozpačit(J6m)
Však farář okem svým jen na stížnost že kmit(J6m)
už volal rozhorlen To Jakoubkova ruka(J6f)
on hradí vodu nám jež na farská jde luka(J6f)
on nikdy nezmešká kdy odpor může klást(J6m)
tu posléz přioral si zas pár farských brázd(J6m)
a ještě udává Nu neujde nám lehce(J6f)
však hnízdo čápí též se líbit mi tu nechce(J6f)
bratříčku považte Ó bez vší pochyby(J6m)
se první na pohled vám hnízdo zalíbí(J6m)
se farář hlučně smál A po čapce již sáhl(J6f)
a pana vikáře hned ve farský sad táhl(J6f)
Ač trochu rozezlen že v léčku pad a dusil(J6f)
v svých prsou vikář zlost přec usmáti se musil(J6f)
i on když bílý čáp tu v obvyklé své pose(J6f)
naň zlostně zasyčel a na jedné pak noze(J6f)
dál dumal vznešeně jak nejbohatší opat(J6f)
a náhle vzpomenuv si cosi z hnízda popad(J6f)
a mžikem spolknuv to na zobák zaklepal(J6m)
Ó ten má filipa se farář chválit jal(J6m)
A vikář s úsměvem už stále k hnízdu patře(J6f)
děl Máte veselou to podívanou bratře(J6f)
však čas je musím jet Tak záhy To je škoda(J6f)
snad panna Terinka nám ještě číšku podá(J6f)
Až jindy bratříčku A rychle zapřahali(J6f)
a v chvilce bílý prach se za kočárem valí(J6f)
Pan farář s Terinkou na farském prahu stojí(J6f)
a kočár stíhají až k lesu oči dvojí(J6f)
Co vikář přinesl vykládá farář prudce(J6f)
a panna Terinka jen spráská suché ruce(J6f)
co chvíli volajíc Ó tahle lidská zloba(J6f)
už jemnostpane tak já znám Jakoubky oba(J6f)
Máj s písní zavítal a stromy počly kvésti(J6f)
V tu dobu čápice ó Bože toho štěstí(J6f)
jež farář pocítil už na vajíčkách dlela(J6f)
Teď jak jen ráno vstal a než šel do kostela(J6f)
u hnízda dlouho stál a on jenž nikdy sám(J6m)
co žena nepoznal byl dojat k hlubinám(J6m)
tou péčí čápovou již co den nyní vídal(J6f)
jak snášel potravu jak hnízdo pilně hlídal(J6f)
jak rudý na zoban se snažil klepat sladce(J6f)
by radost udělal svých příštích dětí matce(J6f)
Tu farář s úsměvem jen kýval starou hlavou(J6f)
a skoro po špičkách jen čerstvou chodil travou(J6f)
i panna Terinka by čápů nebyl byt(J6m)
otřásán zlehounka vždy musí uzavřít(J6m)
Leč krůpěj hořká zas do plesu stekla číše(J6f)
To přišel záhy list a vikář starý píše(J6f)
že nerad pomluvy neb klepů zlých se chytá(J6f)
však čápi na faře že věc je šlakovitá(J6f)
že řeči klevetné se šíří vždycky lehce(J6f)
sic nutit bratříčka že jako přítel nechce(J6f)
než přec by uvážil A přišel druhý list(J6m)
jak byl by do fary sám vniknul ancikrist(J6m)
to od patrona zas že farář čápy hostí(J6f)
že fara beztoho je porouchaná dosti(J6f)
že hnízdo mohlo by i ublížiti krovu(J6f)
že Farář dočetl a nemoh přijít k slovu(J6f)
jen jizbou přebíhal až známky hněvu známé(J6f)
si všimla Terinka Co je Nu vyhnat máme(J6f)
je panno Terinko Co čápy To snad ne(J6m)
Ba ano vyhnati je máme čápy mé(J6m)
Ach Bože Božínku se lekla žena zbožná(J6f)
to jemnostpane ne to přece není možná(J6f)
já jak jen hloupá jsem bych opřela se tomu(J6f)
zkad čápy vyženou ó běda tomu domu(J6f)
Náš táta vyprávěl jak vyhnali je kdes(J6m)
a čáp chyt oharek a málem celou ves(J6m)
by pak byl vypálil a jinde zase sídla(J6f)
když přát jim nechtěli tu čáp prý roztáh křídla(J6f)
a do komína dmých až vyšleh z peci plamen(J6f)
a dítě popálil jež stálo blízko kamen(J6f)
Pan farář zapadal ve vážné tiché dumy(J6f)
co činit nevěda a čí se chytit rad(J6m)
ba samou starostí div v nemoc neupad(J6m)
jak vrchnost na jedné a čáp na straně druhé(J6f)
se v duši utkali mu v dlouhé seči tuhé(J6f)
Pod hnízdem stoje teď tak smutně k čápům hleděl(J6f)
a děl Tak na faru jste přišli na pár neděl(J6f)
vy bělouškové mí a nenašli jste asyl(J6f)
Teď abych vyhnal vás i hnízdo vaše zkazil(J6f)
tak tak mí mudráci tam někde na Nile(J6m)
tam lépe hnízdíte na palmě ztepilé(J6m)
i v staré Indii kde noci plné svitu(J6f)
i tam snad zavilý má pohan víc k vám citu(J6f)
Tak za dnem vlek se den Ó měl je příliš rád(J6m)
své čápy Něco však se cítil musí stát(J6m)
A tu zas odvaha se vrátila mu do žil(J6f)
sed náhle jedenkrát a psaní dlouhé složil(J6f)
vše vypsal patronu jak z počátku to bylo(J6f)
jak hnízdo na faře též nebylo mu milo(J6f)
že slitoval se však a párek čápů dnes(J6m)
po práci jediný že jeho vzruch a ples(J6m)
Již prosím odpusťte to pane hrabě starci(J6f)
má prosba dětinská a odvážná je arci(J6f)
však vy tak laskav jste ó nechte mi je prosím(J6f)
mé čápy běloušky již sní tu nad rákosím(J6f)
a když už dětinstvím se stáří hlásí u mne(J6f)
tu radost přejte mi a čápům hnízdo umné(J6f)
bych zkazil nechtějte Jen zřít kdybyste moh(J6m)
jak milí moudří jsou co vtipu mají vloh(J6m)
A nyní vyhnat je kdy čekáme den každý(J6f)
už mladá čapiska mně bylo by jak vraždy(J6f)
bych měl se dopustit Už pro ten žití div(J6m)
ach račte starci být i čápům milostiv(J6m)
Když panně Terince to psaní farář četl(J6f)
hlas třásl se mu tak poznámku sem tam vpletl(J6f)
a ona v slzách zrak Cit neměli by v těle(J6f)
jak krásně jemnostpán to vypsal tady celé(J6f)
Ó bylo radosti to pak na Člunské faře(J6f)
jak zlatý byl by květ jim vykvet v tomto jaře(J6f)
když přišla odpověď faráři k útěše(J6m)
že tedy zůstati již smějí na střeše(J6m)
tam čápi na ten rok ne víc však na rok příští(J6f)
Že vyhrál faráři se oko dobré blýští(J6f)
a zvěst tu nemešká i čápům zvěstovati(J6f)
Tak zůstanete zde mí bělouškové zlatí(J6f)
Leč zatím celou vsí již čísi vtip se trousil(J6f)
a nejvíc Jakoubek na čápech jazyk brousil(J6f)
neb proces vzteklou krev mu hrnul do tváří(J6m)
a musil odvděčit se za něj faráři(J6m)
Ten mlčky všecko nes leč teď kdy rozhodnuto(J6f)
již bylo vyplenit se chystal setbu tuto(J6f)
Hned příští neděli vykládal s kazatelny(J6f)
o ptácích nebeských jež stvořil Bůh by dělný(J6f)
lid písní okříval by lásce učil lidi(J6f)
k těm kteří nesejou ni nežnou ale klidí(J6f)
O čápech hovořil jak rozumný pták ten(J6m)
svatého Františka byl druhem a jak ctěn(J6m)
je v zemích dalekých jak užitečný poli(J6f)
a hostem chráněným kde hnízdo své si zvolí(J6f)
Ó mluvil ohnivě a s vroucností vždy větší(J6f)
že kostel neslyšel snad ještě také řeči(J6f)
Dnes pevně domů šel a jednu zář měl líc(J6m)
Však panna Terinka už pospíchá mu vstříc(J6m)
hned rukou kyne mu hned na ústa prst klade(J6f)
Sem jemnostpane sem už čápi mají mladé(J6f)
Byl červen lahodný sad stál již celý v květu(J6f)
a mladá čapiska se měla rychle k světu(J6f)
ba rostla sílila před farářovým zrakem(J6f)
jenž dojat často snil teď žití nad zázrakem(J6f)
když viděl na vrchol jak střechy jeho strmý(J6f)
se snáší bílý čáp a mladým nese krmi(J6f)
I slzy krůpějka mu někdy v oči vklouzla(J6f)
té tiché radosti té lásky toho kouzla(J6f)
on nikdy nepoznal A potom v málo dnech(J6m)
i křídla rostla jim jak měla by už spěch(J6m)
vylétnout z hnízda ven tam k rybníku a v močál(J6f)
též klepat zobákem je starý učit počal(J6f)
a záhy klepání se neslo v Člunské chaty(J6f)
jak zvuky klepaček když přijde týden svatý(J6f)
Faráři prchal čas že rychlej nemoh pílet(J6f)
již mladí odbyli si první z hnízda výlet(J6f)
když farář jedenkrát jak v novinách svých čet(J6m)
se vzrušil velice a jásal v záři hled(J6m)
Ach panno Terinko toť nález znamenitý(J6f)
zde v Čechách nalezen zas šperk byl z bronzu litý(J6f)
památka keltická i koruna skvost pravý(J6f)
toť vzácnost nesmírná to nade vše mě baví(J6f)
nu musím musím již se zase v práci dát(J6m)
ten spis svůj víte li bych skončil nyní rád(J6m)
A farář nedočkav a v novém touhy vzmachu(J6f)
již sáhl po spisu a sfouknuv trochu prachu(J6f)
v něm jal se probírat Tou dobou Terinka(J6m)
se z jizby vykradla neb spánku hodinka(J6m)
jí byla nade vše a zvláště nad ty střepy(J6f)
i bronzů keltických nad nález velkolepý(J6f)
Však sotva složila svou hlavu na klín prázdně(J6f)
hlas blízký zaslechla a vyskočila rázně(J6f)
To volal jemnostpán a nějak podrážděný(J6f)
až stáhlo úzkostí se srdce bodré ženy(J6f)
A létla Na prahu pan farář čekal již(J6m)
a listy nějaké v své ruce zvedal výš(J6m)
a hněv a zármutek se chvěl mu každým rysem(J6f)
Tak panno Terinko se probírám tím spisem(J6f)
a listy scházejí mi dva tu zrovna v středu(J6f)
Můj Bože Božínku hned ona bázeň v hledu(J6f)
Nu kam se poděly se ptám teď farář přísně(J6f)
vy vědět musíte A ona plna tísně(J6f)
Ach jemnostpane ne jak vědět mohla bych(J6m)
vždyť ani nedotknu se papírů a knih(J6m)
jen že tak po ránu s nich trochu prachu setru(J6f)
snad někam zapadly při zavanutí větru(J6f)
Ne vše jsem prohledal to pořádek mi čistý(J6f)
je nyní na faře z mé práce celé listy(J6f)
Můj Bože Božínku zas ona s jekem novým(J6f)
Vy tedy nevíte děl farář Nuže povím(J6f)
vám o těch listech sám A hněvem rty jen hryz(J6m)
Vám dávno protivný byl učený můj spis(J6m)
vy vždy jste broukala na urny mé a střepy(J6f)
nic ani slova teď já nebyl hluch ni slepý(J6f)
a tak jste v zlobě své jen přiznejte se přece(J6f)
mé listy práci mou do žhoucí vrhla pece(J6f)
Ó Pane na nebi se hospodyně lekla(J6f)
což myslí jemnostpán že zlá jsem nebo vzteklá(J6f)
Ba jenom ze zloby Když jemnostpane tak(J6m)
se panna Terinka ozývá v slzách zrak(J6m)
pak zůstat na faře tu den nemohu více(J6f)
Jen jděte jděte jen Zde na faře jak v klícce(J6f)
jsem měla pořádek však bude asi větší(J6f)
až budou ostříhat jej jiné ruce něčí(J6f)
Hle jaké žahadlo ta lidská měla včela(J6f)
S tou řečí bolestnou a trpkou odcházela(J6f)
a s pláčem v kuchyni své oznámila služce(J6f)
že zítra odjede a na vždy V tiché stružce(J6f)
vesského života se zapěnila voda(J6f)
To Z fary Terinka prý odjede se vbodá(J6f)
jak rána všechněm v sluch a všude hovor živý(J6f)
ten kněze lituje ten vyptává se diví(J6f)
a onen dokládá Však ona říc si dá(J6m)
Však starý Jakoubek škleb v líci povídá(J6m)
Nu vida lidičky tak bývá to tak bývá(J6f)
samého od jara kde na střeše čáp zpívá(J6f)
A zatím Terinka co ve vsi ruch a váda(J6f)
již snáší věci své je svazuje a skládá(J6f)
ač stále bohatší se slzy v zrak jí hrnou(J6f)
když nyní pomýšlí na budoucnost svou trnnou(J6f)
Kam kroky obrátí Nu nejdřív do Prahy(J6m)
k své sestře zanese svůj osud neblahý(J6m)
leč pak jak bude dál Kde novou najde službu(J6f)
Ach panno Terinko svou vřelou jevíc tužbu(J6f)
jí služka domlouvá jen proste jemnostpána(J6f)
vždyť on je dobráček a byla by to rána(J6f)
ó Bože co si tu jen počnem zrovna k pouti(J6f)
Však panna Terinka jen vážně hlavou kroutí(J6f)
ač sama posavad že vše se zvrátí čeká(J6f)
že farář řekne jí Ten duše dobrá měkká(J6f)
že takhle skončí vše se ve snu nenadál(J6m)
Sám nyní přemýšlel jak bude s farou dál(J6m)
až ona odjede ten živý fary skřítek(J6f)
v svém srdci pocítil už ostré hrany výtek(J6f)
leč ona první přec roztrhla smlouvu v kusy(J6f)
a má li dobře být to ona přijít musí(J6f)
Tak oba čekali a marně Druhý den(J6m)
již Jirka odnášel balíky na vůz ven(J6m)
i kufr důkladný pak velký ranec peřin(J6f)
a panna Terinka již sama za pár vteřin(J6f)
tu byla stírajíc si slzy horké z očí(J6f)
se ještě loučila A do koní prásk kočí(J6f)
a ti se rozběhli Pan farář oknem zřel(J6m)
jak povoz uhání jak mizí na dostřel(J6m)
a jak pak zanikl za lesa hradbou tmavou(J6f)
Ó vzdych si z hluboka a smutně kýval hlavou(J6f)
Pak zašel do sadu jenž jitřní vůni dýše(J6f)
a slzy z očí se mu vyvalily tiše(J6f)
když čápům povídal tak dojat vzpomínkami(J6f)
Tak čápi vidíte už jsme tu tedy sami(J6f)
Se starým Šplíchálkem jenž řídicím byl školy(J6f)
a jako muzikant měl slávu po okolí(J6f)
náš farář jedenkrát už lípy staré kvetly(J6f)
na návsi zastavil se v teplý den a světlý(J6f)
Tak jak pak chystáme se na pouť přijdou hosti(J6f)
Ó prosím tužím se už tužím velebnosti(J6f)
dnes zkoušku měli jsme vše lehce jde jak proud(J6m)
pan patron moh by sám si přijít poslechnout(J6m)
To Bože sílo má to sbor je krásný velmi(J6f)
a jak když namastí tak pěkně dneska šel mi(J6f)
pak píseň Vůle Tvá A kantor pohyblivý(J6f)
sám dojat řečí svou již líčil všecky divy(J6f)
jež k pouti přichystal že sotva chytal dech(J6m)
Však farář neslyšel V svých vlastních starostech(J6m)
se ztratil tíživých Jak bylo jinak loni(J6f)
To na pouť těšil se to dlouho bylo do ní(J6f)
a všecko na faře již spělo živým ruchem(J6f)
že mohl poznat ji i chřípěmi i sluchem(J6f)
jak myška Terinka již sem tam pobíhala(J6f)
co chvíli bědujíc že nebude pouť kalá(J6f)
však potom po hrubé když sedli k tabuli(J6m)
ach jaké pochoutky jim vábně kynuly(J6m)
že děkan každý rok vždy na jednu hrál strunu(J6f)
že mnoho poutí zná leč nejlepší že v Člunu(J6f)
A letos Terinka prý komus psala z Vídně(J6f)
a starou se služkou on živoří tu bídně(J6f)
jak teprv o pouti to teprv bude čisté(J6f)
V tom kantor škubne jím Ó velebnosti vizte(J6f)
V tu chvíli s kantorem jak farář pohnul hlavou(J6f)
se nebe pokrylo jak clonou třepetavou(J6f)
a ta se vlnila svým cípem jedním k předu(J6f)
To čápi vykřikl náš farář bázeň v hledu(J6f)
Ba čápi čápi to už na cestu se strojí(J6f)
Však farář letěl již a v tísni nepokoji(J6f)
ubíhal do fary a jedním skokem v sad(J6m)
Ó ještě přišel v čas na hnízdě čápů řad(J6m)
se loučil s domovem a faráře jak zhlídli(J6f)
zobáky klepali a zamávali křídly(J6f)
pak náhle vznesli se a odletěli s fary(J6f)
Tak odešli i ti si šeptal farář starý(J6f)
a klesnuv na lávku kde starý štěp se klene(J6f)
své oči upíral na hnízdo opuštěné(J6f)
a v duchu provázel své čápy v modrý vzduch(J6m)
do výše oblačné přes proud i lán i luh(J6m)
přes šírých lesů stín přes bílé horské hlavy(J6f)
a slyšel křídel šum tak těžký vítr lkavý(J6f)
jak sám by letěl již do větru prsa boře(J6f)
a viděl nesmírné ach přenesmírné moře(J6f)
Pak náhle v skutečnost se vracel střásal sen(J6m)
a jako hnízdo to se cítil opuštěn(J6m)
Když ráno druhý den si Jirka stavil k střeše(J6f)
už žebřík rozmetat že hnízdo smí se těše(J6f)
tu farář přistoupil a s úsměvem naň kýv(J6m)
Nech musím hnízdo si prohlédnout ještě dřív(J6m)
A již byl nahoře ač trpěl na závrati(J6f)
a patřil do hnízda Tak bělouškové zlatí(J6f)
to byl váš příbytek nachýlen k hnízdu šepce(J6f)
jak moudře spleten je a jak je vystlán hebce(J6f)
V tom cosi zabělat se viděl v hnízda věnci(J6f)
blíž přihlédnul a vzkřik Ó ejhle zatrolenci(J6f)
vy čápi lotrovští Tak na mé práce kusu(J6f)
no počkej chásko zlá A plné špíny trusu(J6f)
již táhl z hnízda ven své listy ztracené(J6m)
Ó chudák Terinka ó kdo pak vzpomene(J6m)
že ti by bědoval a rychle slézal dolů(J6f)
A mžikem do fary a ku psacímu stolu(J6f)
a dlouhý skládal list do svého vnořen křesla(J6f)
pak kázal služka hned by list do města nesla(J6f)
Pár přeletělo dní List došel Farář prudce(J6f)
jej roztrh zasmál se a vesel mnul si ruce(J6f)
Ó chudák nebohá jak ze zloby ji vině(J6f)
se na ní prohřešil ó to je hospodyně(J6f)
a jaké srdce má Už zítra bude tady(J6f)
však bez ní o pouti by nevěděl si rady(J6f)
teď zachráněno vše ten oběd po hrubé(J6m)
Ó jistě jsi tak chtěl náš svatý Jakube(J6m)
A ještě čtvero dnů do pouti bylo právě(J6f)
když panna Terinka se navrátila v slávě(J6f)
a byla hlučná pouť a děkan říkal zase(J6f)
že samo oko již se na všem vděčně pase(J6f)
což jazyk teprve Pan farář úsměv na rtu(J6f)
jen chválil Terinku svou starostlivou Martu(J6f)
jíž plesem hořel zrak a štěstím plálo líce(J6f)
Však čápi na přesrok se nevrátili více(J6f)