JARNÍ PÍSEŇ.

Antonín Klášterský

JARNÍ PÍSEŇ.
Slyš, z dalekého jihu, ach, z dalekého jihu jde jara tichý krok, a nežli zvíš, je tady, ó, již se kloní v mihu nad spící země bok. Zem dřímá ještě v snění – v tom cítí políbení tak vroucné na retech, ó, jak se budí, rychle se halí v uzardění, ten zmatek a ten spěch! Sem rychle bledé kvítí, ať ve vlasech jí svítí, sem zelenavý šat, ten stříbrnou ať protkán je celý třpytnou nití, sem vůni květných lad! 13 Ach, co se to jen děje, zem celá se tak chvěje, jen máj přestoupil práh, ó, jistě ne jen proto, že shléd’ ji, zbudit chtěje, ve sněžných nedbalkách! 14

Kniha Noční violy (1894)
Autor Antonín Klášterský