TEPLÝ DEŠŤ.

Antonín Klášterský

Jak tiše a jak hustě ten teplý dešť se snes’ a šeptaje a šustě, jak lásky tichý hles! A slunce při tom svítí s modrého nebe v luh, a v každé kapce nítí se skvoucí atom duh. Kam padne, zemi z nitra to dýchne do dálky – oč, že tam najdu zítra již první fialky. Ó, vítám tě, ó, vítám, ty, prško teplá, sem, já ve tvých kapkách sčítám, co květů skryje zem! Vím, co teď cítí země, však též mi bylo tak, když nahnul se kdys ke mně tvůj čistý modrý zrak. Já skloněn, seděl němý, ty zřela’s do dáli, a náhle na ruce mi tvé slzy padaly. Zrak zvedám, plný žasu, však nežli zved’ jsem jej, ty na hruď v štěstí jasu mi skryla’s obličej.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

306. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Lásko blažená. (Eliška Krásnohorská)
  2. POZDRAV. (František Rybář)
  3. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  4. XV. Ta láska moje – labuť sněhobílá, (Josef Kalus)
  5. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  6. STŘÍBRNÉ STOPY (Alfons Breska)
  7. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  8. MÁJOVÝ PLÁČ. (Josef Lukavský)
  9. Cestou. (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)