SOUMRAK V PODZIMU.

Antonín Klášterský

Tak smutno! Nebe mhlivé, a pod ním tupý klid. Tak smutno! Nebe mhlivé, jak dítě neduživé den zmírá, sotva svit’. Zem vlhká, vítr duje, a chvílemi zas mží. Zem vlhká, vítr duje a větve ulamuje, a zvuk to poslední. A není tma ni světlo, ni teplo, ani mráz. A není tma ni světlo. Kéž křídlo zimy smetlo by vše radš v jeden ráz! Co dál je, nelze zříti. Vše ztraceno je v mhách. Co dál je, nelze zříti, jen močál mdle tak svítí, kol rozlit po lukách. Tak nahé stojí stromy, a dole leží list. Tak nahé stojí stromy, a jak se větev zlomí, též mnohé spadne z hnízd. Jak srdce by to prázdné, když vylét’ pták a prch’, jak srdce by to prázdné sám do propasti srázné se smíchem strom byl svrh’. A mně je teskno divné, dnů přešlých cítím vlek. A mně je teskno divné, a v duši mojí živne zas bolesť vzpomínek. Má skráň se na strom chýlí, jenž býval jeden květ, má skráň se na strom chýlí, jak nejlíp on v té chvíli by moh’ mi rozumět.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

396. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mráz. (Alois Škampa)
  2. SÁM SOBĚ. (Antonín Klášterský)
  3. V DNECH LISTOPADU. (Roman Hašek)
  4. NAŠÍ RODINĚ (Miloš Červinka)
  5. NA HŘBITOVĚ. (Josef Václav Sládek)
  6. Dešťové kapky. (Jan Červenka)
  7. Květině v prázdném pokoji. (Josef Václav Sládek)
  8. None (Karel Babánek)
  9. VERŠE. (Bohdan Kaminský)
  10. ŘÍJEN (Viktor Dyk)