EPILOG.
Buď s Bohem, noci! Zlatý úsvit rána
mi padá v knihu při skřivánčím hlase,
a duše má, ač jím už oklamána,
je měkká dost, by uvěřila zase.
Buď s Bohem, noci, s Bohem, hvězdné roje!
Vždy znovu, znovu štěstí přijít může.
To že je skřivan? Ne, to písně moje!
To že je zoř? Ne, to jsou lásky růže!
97
OBSAH.
Strana
Noční violy3
S Bohem!5
Noci7
Duj si, hřmi si, vichřice!9
Koncem března11
Jarní píseň13
Píseň k hvězdám15
Teplý déšť17
Po dešti19
Lesem20
V měsíční záři22
Vlaštovky24
Ticho26
Jarní sen27
Nocturno28
Catocala nupta30
[98]
Strana
Píseň fontany32
Lilije34
Improptu36
Tři hlasy37
Villa v říjnu40
Květiny v pokoji42
Vzpomínka44
Soumrak v podzimu46
Hřbitovní melodie49
První bolest51
Dva průvodci52
Podzimní noc54
Má bábo...55
U kamen57
Bajka58
Doma v zimní noci59
Nocturno61
Dívčí denník63
Sudičkám65
Ozářené okno68
Duní zvony...70
Hudba73
Ó, škoda lásky76
Svým knihám77
Žalm80
Na nápěv staré písně82
[99]
Strana
Píseň samovaru84
Tobě, která víš86
Noc vánoční88
Stromek90
Host92
Za svítání94
Píseň96
Epilog97
E: js; 2002
[100]