Adagio.

Antonín Klášterský

Dnes ráno luh již krylo šedé jíní, jak první stín by stáří na skráň leh’, je cítit chlad, list žlutý padá nyní, a zní to tak jak sotva slyšný vzdech. Přes hlavu mou dav ptáků velký letí, to z prázdných hnizd a tichých koutů svých, já v mysli mám, jak s rozekvetlých snětí jich jásot zněl a jejich zvonků smích. A dál, vždy dál se kamsi nesou ptáci, přes dlouhou pláň a pestrých lesů výš, hle, jejich dav již za obzor se ztrácí, a poslední mým zrakům zniká již... Tu smutek těch jsem cítil, kteří zbyli, když přišel chlad a nežli kdos jim kýv’, jich touhu jít, kde čeká nás klid milý, jich velký stesk po těch, kdo šli už dřív...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

45. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MEDITACE. (Vladimír Frída)
  2. XXXI. Včera toulal jsem se krajem, (Adolf Heyduk)
  3. Mráz. (Alois Škampa)
  4. Zadul vichr na podhájí. (Josef Václav Sládek)
  5. SUSPIRIA (Antonín Klášterský)
  6. Marné čekání. (Alois Škampa)
  7. None (Karel Babánek)
  8. Jaro v zimě. (Josef Václav Sládek)
  9. Smutek. (Bohdan Kaminský)
  10. Sentimentální chvíle. (Antonín Sova)