Naladění.

Alfons Breska

Naladění.
Jesenní vítr stromy svistí v tesklivě teskném šelestu a na cestu večerním šerem prší listí. Drobounkým deštěm mlha padá do opuštěné aleje, kde v závěje se žluté, vlhké listí skládá. Dál na cestu se listí roní, z něj vane ztuchlé vůně dech, jak na hrobech když o Dušičkách věnce voní. 40 Mou tesknou duší vane cosi tak potichu a zlehýnka jak vzpomínka a řasy mé se slzou rosí... 41

Kniha Zlaté stíny (1903)
Autor Alfons Breska