ZÁPAD.

Antonín Klášterský

Již obetkává třídy závoj šera, a tu tam světlo lamp již rozžíhá se, jež odráží hned na Seiny se páse, jak zlatá rybka když tam plyne sterá. A jako přelud v červánkovém.jase se zvedá stín dvou věží Trocadera tak čarovně, že po mostě se bera, zrak utonouti nechávám v té kráse. A přec... když západ hoří žhoucím zlatem, jak mocněj ještě dojat stávám, němý, před našich Hradčan slavným majestátem, před jejich krásou, jejich před velebou! To na ně vzpomněl v cizí jsem si zemi, to vidinu jen jejich nosím s sebou.

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

50. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SONET SENTIMENTÁLNÍ O MÉ SMRTI. (Emanuel Čenkov)
  2. JARO NA VYŠEHRADĚ. (Adolf Červinka)
  3. KRÁSNÝ ZÁPAD. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Západ slunce nad Prahou. (Josef Kuchař)
  5. Spící Praha. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PO ZÁPADU. (Pavla Maternová)
  7. Večerní procházka. (Augustin Eugen Mužík)
  8. ZÁŘÍ (Božena Benešová)
  9. TAJ MĚSÍCE A BÁSNÍKA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Z PODZIMNÍCH VEČERŮ. (Irma Geisslová)