VE VERSAILLESKÉM PARKU.

Antonín Klášterský

VE VERSAILLESKÉM PARKU.
Trávníky, jak je malovat znal Watteau, rybníky, chrámky, bělavých soch řada, basény, nymf a tritonů druž mladá, a vodu stříká všecka cháska tato. Hle, v aleji nosítka, samé zlato, a kolem jezdců třpytných kavalkáda; to vyjela, dni slunnému tak ráda, si madame Dubarry – jak zaznívá to! Ne, to jen sen... kol ticho smutné, teskné. To v aleji, jež do dálky se stmívá, se listí stromů jako zlato leskne. A za listem list padá v krásné vázy, jak podzimní je vítr s větví schvívá a do basénů oněmělých hází... 35

Kniha Sonety babího léta (1926)
Autor Antonín Klášterský