ČLOVĚK A ZVÍŘE.

Antonín Klášterský

V uličce úzké, jež se v šero halí, ač pár jen kroků zářných od boulevardů, zřel s ojí k zemi stát jsem plnou káru odpadků, beden, bůh ví odkud z dáli. Ji stařec těžce táh a dva psi malí, leč zde již dál to nešlo ani v páru, a tak se stařec skroutil k trottoiru, jak mrtvolky psi natáhli se – spali. Až k slzám dojal mne ten obraz bídy a ty tři tvory v metropoli čárné jsem stále viděl, procházeje třídy. Ó, jak ten večer – člověk za mžik stárne – ruch Paříže, ta světla, karyatidy a pomníky – vše zdálo se mi marné!

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

97. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CIZINCE. (Otakar Theer)
  2. TOPOLY (Jaroslav Vrchlický)
  3. Kudy jenom chodil jsem, plakalo mé mládí... (Jiřík Luděk Moravský)
  4. PAYSAGE. (Hanuš Jelínek)
  5. Sonet z listopadové půlnoci. (Josef Svatopluk Machar)
  6. MRTVÁ LÁSKA. (Adolf Červinka)
  7. V touze. (Hanuš Jelínek)
  8. NOC V BENÁTKÁCH. (Roman Hašek)
  9. IV. Již měsíc bledne nad městem (Arnošt Ráž)
  10. Co kdo chce! (Adolf Heyduk)