TOPOLY

Jaroslav Vrchlický

Kde park se končí v údolu, tlum stojí vlašských topolů, jichž lupen dole bílý se k vlhké hlati chylí. Mně zdá se vždy, ze starých časů utkvělo něco v jejich hlasu, že cosi zachytily. Kdys dlouhou honbou umdlelá se kavalkada vracela sem v rokokové době zde odpočinout sobě, dva vzadu zbyli, on a ona, cos’ v ouško řekli si, šeř vonná, kol ticho jako v hrobě. Pak smísili se v druhých dav, jak etikety kázal mrav, háv černý i háv bílý, však to, čím šťastni byli v tom jednom mžiku, topoly od roků k rokům hlaholí, šťastně to zachytily!

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

102. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CIZINCE. (Otakar Theer)
  2. None (Alfons Breska)
  3. V touze. (Hanuš Jelínek)
  4. PAYSAGE. (Hanuš Jelínek)
  5. Domácí slečna. (Alois Škampa)
  6. NOC V BENÁTKÁCH. (Roman Hašek)
  7. VZPOMÍNKA NA FIESOLE. (Antonín Klášterský)
  8. TROJE PAMĚTI VÍTA CHORÁZE. (Julius Zeyer)
  9. VELIKÝ SOUMRAK NASTÁVÁ... (Josef Svatopluk Machar)
  10. IX. Romeo a Julie. (Augustin Eugen Mužík)