Když venku mráz a v mlhách šedivých(J5m)
zmizelo město věže zahrady(J5m)
že není nebe již a není země(J5f)
jen slunce ohromné a leskle rudé(J5f)
plá zimomřivě sedím v pokoji(J5m)
kde šerem svítí krb a v myšlenkách(J5m)
zalétám v onen krásný slunný kraj(J5m)
v přímořských Alpách v tiché údolí(J5m)
chráněné kolem štíty modrých hor(J5m)
před vichrů útoky že celý rok(J5m)
v něm všechno kvete jako v pohádce(J5m)
Kdo jednou vkročí v toto údolí(J5m)
nadarmo za sebe se ohlíží(J5m)
po cestě kterou přišel Zmizela(J5m)
za spletí křovin hustých větvoví(J5m)
jež za ním zapadly jak záclony(J5m)
když vpustily ho dovnitř Oslněn(J5m)
teď stane krásou jež se otvírá(J5m)
před jeho zraky Dole jezero(J5m)
jak tmavomodrý tyrkis vroubený(J5m)
dokola věncem křovin zelených(J5m)
a k jeho břehům zevšad sbíhají(J5m)
vysoké stráně pestře kvetoucí(J5m)
zvlášť na jaře kdy na sta potůčků(J5m)
a šumných bystřin kvapí v údolí(J5m)
by zvěstovaly příchod vesny všem(J5m)
tu stráně bělají se narcissy(J5m)
a žloutnou petrklíči žonkylami(J5f)
den každý nové barvy přináší(J5m)
tu hyacinty s květy jako hvězdy(J5f)
tam celé louky modrých fialek(J5m)
a sněžných anemonek sedmikrás(J5m)
Po cestách proudí květin processí(J5m)
červených žlutých modrých bělostných(J5m)
a všechna pospíchají k jezeru(J5m)
kde po břehu se táhnou zahrady(J5m)
kvetoucích citronů a oranžů(J5m)
a magnolie svítí nádherné(J5m)
Byl zlatý večer Slunce za hory(J5m)
v červáncích zapadlo a jezero(J5m)
jak z chrysolithu plálo žíhané(J5m)
měděně ohnivými zásvity(J5m)
a horské hroty kryté ledovci(J5m)
bledými ametysty svítily(J5m)
co stráně vrchů v stín již vnořené(J5m)
jak tmavý kobalt byly V tento večer(J5f)
neznámý chodec zvolna sestupoval(J5f)
po příkré cestě jež se ztrácela(J5m)
již v modrých stínech dolů k pobřeží(J5m)
kde prokmitával zahrad zelení(J5m)
dům bílý tichý v hloubi jezera(J5m)
se odrážeje jako v zrcadle(J5m)
Když došel na břeh stanul na chvíli(J5m)
oslněn barev skvělou nádherou(J5m)
až pohasly a vítr večerní(J5m)
zašuměl v stromech potom teprve(J5m)
se rozhlížel zda někdo přijíždí(J5m)
mu z protějšího břehu v ústrety(J5m)
Leč všude vládlo ticho hluboké(J5m)
a údolí se zvolna ztrácelo(J5m)
v houstnoucích stínech Tu si povšiml(J5m)
gondoly štíhlé s šíjí labutí(J5m)
jež u břehu se chvěla zmítala(J5m)
jak nedočkavou touhou do dálek(J5m)
Cizinec vstoupil vesla uchopil(J5m)
a tiše míjel šerou hladinou(J5m)
k protějším břehům Zatím přišla noc(J5m)
tak modrá jako kytka tmavých chrp(J5m)
v houštinách klokotali slavíci(J5m)
a opojnější vůně dýchala(J5m)
ze zmlklých zahrad Hvězda za hvězdou(J5m)
na nebi zkvetla hvězdy samé hvězdy(J5f)
až dech se tajil myriady hvězd(J5m)
a celá tato hvězdná nádhera(J5m)
se odrážela dole v jezeře(J5m)
a dvojila se v jeho hlubinách(J5m)
Když cizinec se ráno probudil(J5m)
v svém novém bytě slunce zlatý jas(J5m)
už proudem řinul v jeho komnatu(J5m)
a ptáků zpěv jak jásot nesmírný(J5m)
zněl ze zahrad když okno otevřel(J5m)
Tu vzpomněl na svůj příchod včerejší(J5m)
v to krásné údolí kdy jezero(J5m)
svítilo zlaté v záři červánků(J5m)
a na zrcadle jeho hladiny(J5m)
ležely květy sváté se stromů(J5m)
na stráně vzpomněl kolem kvetoucí(J5m)
a na večer jenž jako zázrakem(J5m)
nad jeho hlavou zkvetl hvězdami(J5m)
A tichý úsměv jako bledá zář(J5m)
mu zjasnil jeho zádumčivou tvář(J5m)
neb zdálo se mu včera po prvé(J5m)
před čarokrásným oním divadlem(J5m)
že nezkojená touha po kráse(J5m)
jež s místa na místo ho světem štve(J5m)
přec chvíli v jeho srdci zmlkala(J5m)
Jak v modrých mlhách se mu zjevila(J5m)
teď ve vzpomínkách tichá dědina(J5m)
zapadlá v lesích rodný stateček(J5m)
kde dny své trávil s matkou churavou(J5m)
až přišlo léto které vůní svou(J5m)
ni zpěvem ptáků ani paprsky(J5m)
již nemohlo jí síly navrátit(J5m)
I zemřela a tam ji pochoval(J5m)
na malý hřbitov který obklíčen(J5m)
kolkolem poli klasů zrajících(J5m)
jak ostrov mrtvých v moři zlatých vln(J5m)
sní o věčnosti sen Jí na hrob dal(J5m)
kříž bílý z mramoru a odešel(J5m)
by světem toulal se neb více nic(J5m)
ho nepoutalo k rodné dědině(J5m)
kde ztrávil mládí své když zemřela(J5m)
mu drahá matka Přešly měsíce(J5m)
a v srdci jeho bolest zmlkala(J5m)
jak tichne každá bolest v životě(J5m)
Tu v jeho duši znovu procitly(J5m)
sny jeho mladosti sny o slávě(J5m)
a o lásce a touha po štěstí(J5m)
sny každé mladosti než pochopí(J5m)
že krása všeho po čem dychtila(J5m)
tkví právě v nezkojené touze té(J5m)
a splněna že ztrácí kouzlo své(J5m)
Zvlášť o dvou zemích sníval Španělsku(J5m)
o bohatýrských bojů dějišti(J5m)
a slunné Provenci té kolébce(J5m)
slavených troubadourů Nevěděl(J5m)
proč právě ty dvě země pokládal(J5m)
za ona vytoužená dorada(J5m)
tající všechny světa zázraky(J5m)
Když později však stanul na místech(J5m)
po kterých toužil musil doznati(J5m)
že nebyl vzrušen ani oslněn(J5m)
jak očekával ale uprostřed(J5m)
všech jejich krás a všeho bohatství(J5m)
chud nějak cítil se a nevěděl(J5m)
co s nimi počít S místa na místo(J5m)
tak světem toulal se vždy hledaje(J5m)
vysněné divy o nichž tolik četl(J5f)
v básníků knihách Ale doposud(J5m)
sny svoje marně hledal ve světě(J5m)
před jejich svítícími barvami(J5m)
i nejkrásnější bledla skutečnost(J5m)
uprostřed lesů horských údolí(J5m)
kvetoucích měst a hradních rozvalin(J5m)
uprostřed letních nocí měsíčných(J5m)
kde růže voní pějí cikády(J5m)
zůstalo srdce jeho bez ohlasu(J5f)
a lkala touha lkala věčně dál(J5m)
V témž letohrádku tichém bydlila(J5m)
zpěvačka slavná božská Tamara(J5m)
přízemní obývajíc pokoje(J5m)
kde zkvetlé sněti myrt a oranžů(J5m)
a granátů jak ruce plné hvězd(J5m)
jí na tabule oken ťukaly(J5m)
a odkud velké dveře skleněné(J5m)
do zahrad přímo vedly Každý den(J5m)
když Jiří ráno okna otvíral(J5m)
ji viděl dole státi pod stromy(J5m)
jež na ni s větví květy střásaly(J5m)
a slunce k němuž obracela tvář(J5m)
ji oblévalo zlatou září svou(J5m)
jako by tušilo že od něho(J5m)
své uzdravení čeká spásu svou(J5m)
Jak byla krásná Jako zjevení(J5m)
z neznámých světů se mu zdála být(J5m)
v bělostném rouše volně splývavém(J5m)
a s černým vlasem který zvyšoval(J5m)
lesk matný jejích tváří z kterých rty(J5m)
svítily rudě květem kaktusu(J5m)
Jak byla slavná Od onoho dne(J5m)
kdy po prvé svou Carmen zpívala(J5m)
byl její život drahou vítěznou(J5m)
po celém světě Jako královnu(J5m)
ji Paříž vítala i Petrohrad(J5m)
Plakáty pestré v městech na rozích(J5m)
na sloupech příchod její hlásaly(J5m)
a všude na sta reklam světelných(J5m)
v rozměrech obrovitých noční tmou(J5m)
šířilo její obraz V hledišti(J5m)
v dny představení lóže jiskřily(J5m)
záblesky démantů a safírů(J5m)
a po aktech vždy celé jeviště(J5m)
se proměnilo v pestrou zahradu(J5m)
co košů s květy kytic bylo tam(J5m)
A milionáři a knížata(J5m)
u dveří její šatny čekali(J5m)
jak žebráci a venku zástupy(J5m)
před vchodem divadla se tísnily(J5m)
by ještě na chvíli ji spatřily(J5m)
než odjede v svém autu nádherném(J5m)
svítícím uvnitř rudým hedvábím(J5m)
jak vášeň zlověstným Co pověstí(J5m)
se šířilo o jejím životě(J5m)
tři princové prý pro ni ztratili(J5m)
svůj život v souboji a jiných šest(J5m)
s ní prohýřilo celé jmění své(J5m)
Jak plamen byla zhoubu šířící(J5m)
a jako vítr nestálá Hned přízní(J5f)
kde koho dařila a její lásky(J5f)
si získal cikán nebo dobrodruh(J5m)
a jindy smaragdová čelenka(J5m)
knížectví celé sotva stačily(J5m)
by dovolila dárci políbit(J5m)
svých prstů špičky Jako zchvácena(J5m)
nějakým vnitřním vichrem závratí(J5m)
do víru života se vrhala(J5m)
do jeho radovánek bouřlivých(J5m)
slavností plesů květinových kors(J5m)
jež končívaly nočním hýřením(J5m)
a rozbíjením křišťálových číší(J5f)
To bylo jako tisíc jedna noc(J5m)
jazzbandů karnevalů opojných(J5m)
ze kterých odcházela pohaslá(J5m)
a nalomená Po probděných nocích(J5f)
na loži spočívala znavena(J5m)
s očima mdlýma hlavou zmučenou(J5m)
s tlukoucím srdcem strhanými nervy(J5f)
Častěji byla nyní nucena(J5m)
odříkat představení Její hlas(J5m)
ten čarodějný pohádkový hlas(J5m)
jenž jarem kvetl svítil perletí(J5m)
tropických modrých motýlů ten hlas(J5m)
pozbýval krásy své a svého lesku(J5f)
Teď teprv její krok se zarazil(J5m)
na samém kraji temné propasti(J5m)
do které pohlédnout se děsila(J5m)
úplná ztráta hlasu Nezbývalo(J5f)
než podrobit se radám lékaře(J5m)
jenž nařídil co nejrychlejší odjezd(J5f)
do oněch modrých tichých údolí(J5m)
kde kvetou oranže a marhaníky(J5f)
Tak ocitla se božská Tamara(J5m)
v tom tichém domě skrytém v zahradách(J5m)
na břehu blankytného jezera(J5m)
S počátku velmi těžce snášela(J5m)
okolní ticho širou samotu(J5m)
strach jímal ji z těch strmých velehor(J5m)
jichž hlavy v blankytu se ztrácely(J5m)
jí zdálo se že sedí dokola(J5m)
jak mračný sbor a jejich přísný zrak(J5m)
se na ni upírá jak vynésti(J5m)
by chtěly soud nad jejím životem(J5m)
jí zdálo se že temné mručení(J5m)
vychází z těchto horských kolosů(J5m)
a po prvé tu pocítila děs(J5m)
mlčících věcí ona uvyklá(J5m)
bouřlivým radovánkám života(J5m)
Leč zvykla časem zvolna zvykala(J5m)
vleklému toku nekonečných dnů(J5m)
a hodin dlouhých s nimiž nevěděla(J5f)
co počíti si v této samotě(J5m)
Kam zmizely dny krásné svítící(J5m)
jak pestré lampiony v nočních tmách(J5m)
dny pitek tanců skvělých maškarád(J5m)
kde zářila vždy jako královna(J5m)
v zástupu přítelkyň a ctitelů(J5m)
A znovu v duši se jí nořily(J5m)
ty jejich tváře v smíchu veselí(J5m)
kdy hodiny jak v tanci letěly(J5m)
věnčeny růžemi A oni žijí(J5f)
jak žili dřív co ona sama jen(J5m)
zde vyhoštěna jako ve vyhnanství(J5f)
po břehu bloudí lomíc rukama(J5m)
jak víla nešťastná jíž ukradli(J5m)
co koupala se rouno labutí(J5m)
že nemohla již nazpět odletět(J5m)
do zahrad vil kde byla domovem(J5m)
I žalovala trpce osudu(J5m)
jenž tak ji zkrušil o vše připravil(J5m)
čím byla šťastna dosud Nadarmo(J5m)
zahrada rozkvétala den co den(J5m)
novými květy marně jezero(J5m)
se v nejkrásnějších barvách měnilo(J5m)
by zaplašilo nudu strašlivou(J5m)
jež zžírala ji její špatný rozmar(J5f)
přec časem vyšlehl Tu domem zněl(J5m)
hlas její podrážděný komorné(J5m)
po chodbách pobíhaly zděšeně(J5m)
až celá bouře náhle vyzněla(J5m)
v řinčení střepů vázy rozbité(J5m)
Pak ztichl dům jak staré hodiny(J5m)
když zastaví kdos jejich kyvadlo(J5m)
Leč byly chvíle zas kdy útěcha(J5m)
se v její duši sladce linula(J5m)
jak paprsky to byla myšlenka(J5m)
že jednoho dne se zas objeví(J5m)
úplně zdráva skvělá zářící(J5m)
uprostřed světa přátel žasnoucích(J5m)
jak vlasatice sršíc hvězdami(J5m)
A potom na večer až v divadle(J5m)
rozpoutá svého hlasu vichřice(J5m)
všem dech se musí v hrudi zatajit(J5m)
všem kdož jí budou naslouchat(J4m)
Hned v zoufalství hned plna naděje(J5m)
tři měsíce tak žila Tamara(J5m)
než objevil se Jiří nový host(J5m)
v tom tichém domě skrytém v zahradách(J5m)
na břehu blankytného jezera(J5m)
Každého dne ji Jiří potkával(J5m)
na procházkách svých dole v zahradě(J5m)
neb zastihl ji někdy na břehu(J5m)
jak leží v trávě v četbu zabrána(J5m)
Vždy pozdravil leč jiných pokusů(J5m)
zapřísti hovor nikdy nečinil(J5m)
Ji začal zajímat ten bledý muž(J5m)
modravých očí tichých zasněných(J5m)
svým chováním se tolik lišící(J5m)
od mužů všech jež dosud poznala(J5m)
A přes okraj své knihy pátrala(J5m)
až uvidí jej opět přicházet(J5m)
A jednoho dne když se přiblížil(J5m)
k lavičce kamenné kde seděla(J5m)
jen jako náhodou se vysmekla(J5m)
jí z ruky kniha sklouzla po šatech(J5m)
a zrovna před ním padla na cestu(J5m)
Když Jiří shýbl se a podával(J5m)
zpěvačce svazek krásně vázaný(J5m)
v červený marokýn tu pravila(J5m)
Jak dlouho chcete ještě choditi(J5m)
tak mimo mne jen s němým pozdravem(J5m)
což nevidíte jak se nudím již(J5m)
Když Jiří stál tu všecek užaslý(J5m)
nad nečekaným jejím vyzváním(J5m)
v smích propukla a smála smála se(J5m)
až slzy v očích se jí třpytily(J5m)
tu Jiří pochopil a nakažen(J5m)
tou veselostí bujnou bezuzdnou(J5m)
v smích rovněž propukl a smál se s ní(J5m)
jak dítě Tak se tedy seznámili(J5f)
A pak se skoro denně vídali(J5m)
jak už se stává lidem v samotách(J5m)
již odkázáni na vzájemný styk(J5m)
on býval vždycky první v zahradě(J5m)
a čekal na ni až se objeví(J5m)
Již z daleka ji viděl přicházet(J5m)
lichotným krokem krásné divošky(J5m)
neb jindy rozběhla se zahradou(J5m)
jak s větrem o závod až kadeře(J5m)
jí vlály divoce a nad hlavou(J5m)
mávala kytkou růží purpurných(J5m)
jak thyrsem maenada A Jiřího(J5m)
lekaly často náhlé vybuchy(J5m)
vášnivé prudké její povahy(J5m)
O lásce nějaké být nemohlo(J5m)
ni řeči mezi nimi Přátelství(J5m)
to bylo tiché jen kdy s druhem druh(J5m)
tak laskavě a vlídně hovoří(J5m)
jako by po vlasech se hladili(J5m)
A chodívali spolu v arkádách(J5m)
kvetoucích alejí a smáli se(J5m)
a říkali si slova líbezná(J5m)
jako by květiny si dávali(J5m)
Jej okouzloval její zvláštní zjev(J5m)
způsoby úklon ruky podání(J5m)
lichotná chůze hadí pohyby(J5m)
záblesky očí náhle vyšlehlé(J5m)
veškerá její bytost záhadná(J5m)
v níž snoubila se jemnost Západu(J5m)
a Orientu temná pudovost(J5m)
Jí opět líbil se ten mladý muž(J5m)
vždy zamyšlený tichý rozumný(J5m)
jenž působil tak sladce tišivě(J5m)
na její duši prudkou rozmarnou(J5m)
Tak stal se jejich poměr přátelský(J5m)
a vyhnal množství útlých úponků(J5m)
k rozkvětu jeho mnoho přispělo(J5m)
citové troubadourství Jiřího(J5m)
že totiž nikdy ani v samotě(J5m)
se nedotkl jí nízkou myšlénkou(J5m)
a neznesvětil jejich přátelství(J5m)
Nejprve byla velmi udivena(J5f)
tím mladým mužem jenž tak uctivě(J5m)
se blížil k ní a takřka vnutil jí(J5m)
úlohu anděla Jí lichotilo(J5f)
mínění jeho velké zbožňování(J5f)
a jímala ji radost dětinná(J5m)
na tomto zlatoskvoucím prestolu(J5m)
kam jemnou rukou svou ji povznesl(J5m)
Tu sama přivolila dále hrát(J5m)
úlohu nedotknuté Madonny(J5m)
pohledy líbeznými úsměvy(J5m)
pokorným sklonem šíje labutí(J5m)
v šat halila se bílý panenský(J5m)
rukávů volných jež se vlnily(J5m)
jak serafínů křídla bělostná(J5m)
když spěla zahradou že zdálo se(J5m)
že sotva zemských cest se dotýká(J5m)
Tak chodívali spolu den co den(J5m)
buď u jezera nebo v zahradách(J5m)
ač stávalo se stále častěji(J5m)
že z dusných vůní dole v údolí(J5m)
se ubírali vzhůru k vrcholům(J5m)
kde vítr vál a v rýhách svítil sníh(J5m)
svou nedotčenou krásou panenskou(J5m)
A Jiří byl to který vymýšlel(J5m)
vždy nové hry a plány osnoval(J5m)
v své obraznosti stále vznícené(J5m)
by na rtech jejích úsměv vykouzlil(J5m)
Buď honili se dole v zahradě(J5m)
od stromu k stromu jako malé děti(J5f)
buď na stráň vyšli aby trhali(J5m)
kvetoucí narcissy jež Tamara(J5m)
do temných kadeří si vplétala(J5m)
neb vila ve vínek Tu poklekl(J5m)
on před ní jako páže před kněžnou(J5m)
políbil roucha lem a v odměnu(J5m)
jej ověnčila vínkem z narcissů(J5m)
neb jindy došli na kraj údolí(J5m)
kde starý hustý háj se prostíral(J5m)
kam zřídka vnikly slunce paprsky(J5m)
Tak temnem šli dvě děti zbloudilé(J5m)
a tulili se k sobě bázlivě(J5m)
jak šli by hvozdem tmavým hlubokým(J5m)
šumícím v báchorkách On napřed šel(J5m)
a ona za ním jako Anička(J5m)
na cestě k perníkové chaloupce(J5m)
neb jindy večer Jiří vystrojil(J5m)
gondolu nádhernou že dogaressa(J5f)
by neváhala do ní sestoupit(J5m)
neb její vnitro celé vyzdobil(J5m)
brokátem těžkým zlatem protkaným(J5m)
po okraj růžemi ji naplnil(J5m)
a lampiony celou ověnčil(J5m)
jak drahokamy které svítily(J5m)
tím krásněji čím víc se stmívalo(J5m)
Tak osvětlená stála gondola(J5m)
u břehu jezera a čekala(J5m)
co dole ve vod temných hlubinách(J5m)
odlesky lampionů rozžatých(J5m)
se klikatily chvěly míhaly(J5m)
jak vánkem pestré stuhy svítící(J5m)
zelené modré žluté nachové(J5m)
Pak nocí plula světlá gondola(J5m)
pod nebem hvězdným spící hladinou(J5m)
a zatím on jí ležel u nohou(J5m)
a na kytaru barkarolu hrál(J5m)
co ona s tváří k němu schýlenou(J5m)
že takřka rty se dotýkaly rtů(J5m)
té hudbě naslouchala unylé(J5m)
A denně Jiří scény vymýšlel(J5m)
a denně vyprávěl jí pohádky(J5m)
Tak seděli zas jednou na večer(J5m)
na mramorové lávce zvětralé(J5m)
a dívali se v dálku k obloze(J5m)
kde právě slunce v slávě zapadlo(J5m)
Z oblaků skupených jež svítily(J5m)
tu modrým zlatem jinde ohnivým(J5m)
ze smaragdových lesů palmových(J5m)
se vynořila hora safírná(J5m)
a na té hoře skvělý zámek stál(J5m)
maurského slohu celý ze stříbra(J5m)
Vidíte onen zámek stříbrný(J5m)
teď otázal se Jiří Tamary(J5m)
a pokračoval když mu přikývla(J5m)
K tomuto zámku z jehož vysokých(J5m)
a krásně zakřivených oken teď(J5m)
jakési světlo šlehá zlověstné(J5m)
se pustil jednou letec odvážný(J5m)
tak odvážný že dosud nepředčil(J5m)
ho letec žádný znalť své umění(J5m)
jak nikdo v světě létal jako pták(J5m)
do oněch oblak zářně svítících(J5m)
se tedy pustil s dvouplošníkem svým(J5m)
a přistál v oné zlaté rovině(J5m)
jíž cesta lemovaná palmami(J5m)
až k samé hoře jde A letec šel(J5m)
od místa kde své nechal letadlo(J5m)
svítící cestou palem alejí(J5m)
a s hory safírné kde zámek čněl(J5m)
sem k němu vítr časem zanášel(J5m)
vír tónů žhavých tónů opojných(J5m)
že za nimi šel jako v hypnose(J5m)
až přišel k bráně prošel nádvoří(J5m)
dlážděné celé horským křišťálem(J5m)
a po schodišti záře měsíčné(J5m)
do síně vstoupil která svítila(J5m)
jak modré nebe celá z tyrkysů(J5m)
pak do druhé jež plála zeleně(J5m)
jak jeden velký smaragd broušený(J5m)
pak do třetí a každá nová síň(J5m)
jinými drahokamy zdobena(J5m)
až vkročil do sedmé tak vysoké(J5m)
a tajemné jak lodě kathedrál(J5m)
jež celá plála rudým přísvitem(J5m)
neb všechny stěny všechny pilíře(J5m)
z rubínů byly pouze dlaždice(J5m)
stříbrné leskly se jak zrcadla(J5m)
z této síně hudba tryskala(J5m)
za kterou letec šel tak opojná(J5m)
že jeho duši závrať jímala(J5m)
když stanul na prahu a se všech stran(J5m)
ty tóny zněly žhavé smyslné(J5m)
při kterých po stříbrných dlaždicích(J5m)
v divokých skocích páry tančily(J5m)
v odlescích rudých rubínových stěn(J5m)
jak tlupy satyrů a lesních žen(J5m)
Od prahu letec chvíli na vír zřel(J5m)
až jeho zraky náhle zbloudily(J5m)
na konec protější kde uviděl(J5m)
na trůně ženu krásy zázračné(J5m)
na hlavě rubínovou přilbici(J5m)
z níž vlnily se vlasy havranní(J5m)
věnčíce bledou zamyšlenou tvář(J5m)
Oděna byla v dlouhý těsný šat(J5m)
ze zlatých šupin jež se blyštěly(J5m)
a kmitaly při každém pohnutí(J5m)
Teď spatřila však také královna(J5m)
na prahu letce stál a na trůně(J5m)
se prudce vztyčila Hned hudba zmlkla(J5f)
a rozstouply se páry tančící(J5m)
že ulice se táhla stříbřitá(J5m)
od prahu síně k stupni prestolu(J5m)
Tu letec sňal svou kuklu koženou(J5m)
že jeho zlaté vlasy střižené(J5m)
jak vlasy pážete se rozlily(J5m)
a zvolna ubíral se ulicí(J5m)
jak náměsíčník k trůnu královny(J5m)
A ona za krokem krok se stupňů(J5m)
v ústrety šla mu tiše plíživě(J5m)
jak tygřice a když již blízko byl(J5m)
jediným skokem byla u něho(J5m)
pak vztyčila se žhoucím pohledem(J5m)
ho objala svých očí propastných(J5m)
a děla k němu Krásný jinochu(J5m)
tys tedy přišel k tanci vyzvat mne(J5m)
A zavěsila se mu na šíji(J5m)
a tělem svým se k němu přissála(J5m)
Tu hudba zavýskla a královna(J5m)
letěla síní s plavým jinochem(J5m)
jenž k sobě tisknul stále úžeji(J5m)
to hadí tělo v zlatých šupinách(J5m)
čím divočeji hudba vířila(J5m)
že tváře jež se zprvu míhaly(J5m)
před jeho zrakem v pruh mu splynuly(J5m)
a celá síň se jemu zdála být(J5m)
jediným kruhem rudým svítícím(J5m)
co hudba zněla stále rychleji(J5m)
a oni šíleněji vířili(J5m)
až v očích se mu náhle setmělo(J5m)
a padl k zemi mrtev bez dechu(J5m)
na lesklou dlažbu Tiše královna(J5m)
se schýlila teď k zemi k mrtvému(J5m)
a její útlé prsty třpytivé(J5m)
se probíraly v zlatých prstencích(J5m)
kadeří jeho lehce dotkly se(J5m)
chrpových očí žel již pohaslých(J5m)
a rudých rtů jež tolik polibků(J5m)
dávati mohly při tom šeptala(J5m)
spíš k sobě než li k němu Holoubku(J5m)
proč chtěl jsi tančit s oblak královnou(J5m)
A jak by mráz jí tělem proběhl(J5m)
teď královna se prudce vztyčila(J5m)
že zableskly se zlaté šupiny(J5m)
a špičkou nohy chladně kynula(J5m)
by s dlažby odklidili mrtvolu(J5m)
Hned sedm démonů se chopilo(J5m)
mrtvého letce ven jej vynesli(J5m)
a svrhli v propast s hory safírné(J5m)
Tam nyní leží s tváří do země(J5m)
a rudá stružka kterou vidíte(J5m)
vytékat z oné strže setmělé(J5m)
a mizet v písku zlaté roviny(J5m)
toť jeho krev jež řine se mu z úst(J5m)
Umlkl Jiří Zatím zhasínala(J5f)
zářící obloha když k Tamaře(J5m)
své zraky obrátil tu náhle vstala(J5f)
jako by tušila že zklamání(J5m)
v něm vyvolati musí nepoměr(J5m)
svítících oblaků a skutečnosti(J5f)
bezbarvých stínů vstala beze slova(J5f)
mu ruku podala a zahradou(J5m)
jež stměla se již k domu spěchala(J5m)
Tak plynuly jim dny a měsíce(J5m)
v tom tichém domě skrytém v zahradách(J5m)
na břehu blankytného jezera(J5m)
Tma dosud byla všude na stráních(J5m)
i v údolí kde dům a zahrada(J5m)
ve spánek hluboký se nořily(J5m)
když Jiří sestupoval k jezeru(J5m)
by přeplavil se na protější břeh(J5m)
sňal řetěz poutající gondolu(J5m)
a záhy zmizel v hustých parách mlh(J5m)
kterými vřela celá hladina(J5m)
Leč sotva odjel tmavé údolí(J5m)
z nočního spánku svého procitlo(J5m)
Nejprve šlehl neurčitý svit(J5m)
oblohou celou potom slunce zář(J5m)
nejvyšších horských vrcholků se tkla(J5m)
že jako ametysty zasvitly(J5m)
pak spěla níž po stráních úbočích(J5m)
a zanítila stromů vrcholy(J5m)
že tiše šuměly A rychleji(J5m)
stékalo zlato slunce níž a níž(J5m)
se sněti na snět dolů po kmenech(J5m)
až na pěšiny které změněny(J5m)
v bystřiny zlaté spěly k jezeru(J5m)
a vlévaly se v jeho nádržku(J5m)
teď čistou lesklou jako zrcadlo(J5m)
V tu dobu sešla také Tamara(J5m)
dřív než kdy jindy dolů do zahrad(J5m)
neb obzvlášť šťastnou cítila se dnes(J5m)
ač nevěděla proč snad krásný sen(J5m)
jejž zapomněla již snad nadšením(J5m)
ji plnily ty cesty zářící(J5m)
ty sněti stromů sluncem zalité(J5m)
neb všude kolem kam jen pohlédla(J5m)
se zlaté splavy slunce hrnuly(J5m)
po cestách po stráních a po kmenech(J5m)
v každém drobném květném kalíšku(J5m)
se chvěla krůpěj rosná každá krůpěj(J5f)
na slunci jiskřila a stébla trav(J5m)
svítila jako útlé smaragdy(J5m)
Zvučelo jitro celým údolím(J5m)
jak zlatá fanfára a ve stromech(J5m)
procitly zpěvných ptáků zástupy(J5m)
vstříc plesajíce slunce přívalům(J5m)
Tamara došla k břehu jezera(J5m)
kde jako v oslnění stanula(J5m)
neb proti ní se právě nořila(J5m)
ohromná žhoucí koule sluneční(J5m)
A všechny keře stromy na březích(J5m)
se rozšuměly rosa pršela(J5m)
s všech ratolestí deštěm démantů(J5m)
co zatím v stromů zlatých korunách(J5m)
se zvedal ptáků jásot nesmírný(J5m)
Tu Tamara jich plesem stržena(J5m)
rozpiala k slunci bílá ramena(J5m)
z nichž splývaly jí volné rukávy(J5m)
jak serafínů křidla bělostná(J5m)
a v jásající píseň propukla(J5m)
O závod s ptáky letěl její zpěv(J5m)
vždy mocněji jak klokot slavíků(J5m)
jak lesů šumění jak příboj vln(J5m)
K závrati spíjela se hlasem svým(J5m)
tím jeho zvukem leskem čarovným(J5m)
a zpívala až slzy nadšení(J5m)
po tvářích tiše se jí řinuly(J5m)
Ó teď je zdráva zdráva docela(J5m)
Teď navrátí se opět k divadlu(J5m)
a všechno ztrne němým úžasem(J5m)
až uslyší zas její čárný hlas(J5m)
v duši zřela příští vítězství(J5m)
zášť přítelkyň i radost ctitelů(J5m)
nadšený jásot bouře potlesků(J5m)
a deště květin davy viděla(J5m)
nesmírné davy které v ulicích(J5m)
ji vítají jak svoji královnu(J5m)
Když Jiří večer domů vrátil se(J5m)
tu Tamara již dávno odjela(J5m)
a krátkým lístkem chvatně črtaným(J5m)
v poslední chvíli s ním se loučila(J5m)
Byl opět sám A ona spěchala(J5m)
kam lákala ji hudba opojná(J5m)
ze zahrad života jež pro něho(J5m)
zůstaly zamčeny A tichý stesk(J5m)
pocítil v srdci svém když pomyslil(J5m)
na příští dny jež bude trávit zde(J5m)
sám opuštěn zas nemá nikoho(J5m)
s nímž mohl by svou duši rozdílet(J5m)
a věnovat mu něhy aspoň část(J5m)
A zarmoucen tou novou nepřízní(J5m)
osudu svého který spálil vždy(J5m)
svým mrazným dechem útlá poupata(J5m)
dřív než li rozkvést mohla vzpomněl si(J5m)
na starou pohádku o kněžně vil(J5m)
jež nalezla své rouno labutí(J5m)
tak dlouho ztracené a odlétla(J5m)
zas nazpět do svých zahrad kouzelných(J5m)
kde jedna slavnost druhou stíhala(J5m)
a dnem ni nocí hudba nezmlkla(J5m)