poledne

Stanislav Kostka Neumann

Vysoké modro čisté zpívá, snad větrem struny oblohy zní. Krajina v slunci ztichlá a sivá pohodu saje polední. Dědina, pole, luka, lesy, nade vším ježatý dřímá Chlum. A hudba shůry konejší běsy v srdci, jež propadá požárům. Hluboké tóny v prostoru znějí, bublají, zvoní v dálce i blíž; nebe a země snad vyzvánějí poledním zvonem, jejž nevidíš. V hlubině modré spatříš to náhle. Nejsou to struny, není to zvon. Bezmasým ptákem dalekosáhle pokojný pluje avion. Dálavou oblohy do dálky míří; moh by to býti i bzučící roj. Je to jen kov, jenž horlivě víří, je to jen krásný, účelný stroj. V modro a slunce se díváš za ním, jak v bezoblačnu zpívá svůj zpěv. Zpívá jej větru, ptákům a laním, oráčům, tulákům, do snů děv. Nad ztichlým krajem zpívá zpěv míru, pokojné věci roznáší v dál. Sladkého poledne předstírá lyru, člověk by málem jej miloval, bestii zákeřnou, toho vraha, jenž zítra propukne v krvavý smích! Ten krásný kov, jenž v srdci má zločin! Ach, toho vraha nevinných!

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

177. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V ČERVENCI 1915 (Karel Dostál-Lutinov)
  2. None (Alfons Breska)
  3. 4. MILENCI. (Jaroslav Haasz)
  4. Benátky v noci. (Antonín Klášterský)
  5. Únos. (Rudolf Richard Hofmeister)
  6. VELIKÝ SOUMRAK NASTÁVÁ... (Josef Svatopluk Machar)
  7. CIZINCE. (Otakar Theer)
  8. Za mořem. (Václav Antonín Crha)
  9. Před odjezdem z Benátek. (Josef Kalus)
  10. Persepolis. (Jaroslav Vrchlický)