IX. Bůh měl mne rád, když dal mi spatřit tebe.

Antonín Klášterský

Bůh měl mne rád, když dal mi spatřit tebe. Když zřím tvou krásu, stárnoucí a chorý, jak andělské bych slyšel zpívat sbory, jak světec zřel bych otevřené nebe. Na obrazech mých Venus jsi i Hebe, neb čárný nápoj s olympické hory v své neseš kráse pro pozemské tvory, jímž mládne každý, koho stáří zebe. Tvé kráse žehnám, zpit jsem jejím květem, jen jí, jen jí mé dílo stále roste, jsi vzpruha, cíl mi, nadšením i vzletem. A přec, když vídám, bledý při té scéně, jak chtivě na tě patří mojí hosté, si přávám, abys krásná byla méně.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

228. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Stanislav Mráz)
  2. Příroda člověku. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Hermafrodit. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ÓDA KU CHVÁLE VÝSTAVNÍHO VÝBORU. (Josef Lukavský)
  5. III. Když ponejprv jsem políbil (Adolf Heyduk)
  6. S Bohem! (Jaroslav Vrchlický)
  7. Na Sněžce. (Emanuel Miřiovský)
  8. Zda čítáš, Pane... (Jaroslav Vrchlický)
  9. DIALOG IV. (Karel Hugo Hilar)
  10. V tvé blízkosti (Xaver Dvořák)