XV. Na bledá ústa moje rtík tvůj vtisk

Antonín Klášterský

XV.
Na bledá ústa moje rtík tvůj vtisk
Na bledá ústa moje rtík tvůj vtisk
mi horoucí a dlouhé políbení! Ó, zdá se mi: svět celý kol se mění, jen růže zřím, kde kal byl třasovisk.
Jsem mlád, jsem král, jsem šťasten, že bych výsk až k oblakům a tančil v okamžení; mé duši rostou křídla, krev se pění, zvon srdce bije, mysl letí v trysk! Kams vznáším se, kams padám, blažen řítím. Sním nebo bdím či šílím? Nevím sám. Jen tebe zřím a vonný dech tvůj cítím. Své ruce spínám, ve snů klesám sítě a usmívám se, slzím, šepotám: Můj miláčku – má královno – mé dítě! 61